Články / Reporty

Do ženského šílenství (Tulla Larsen) se člověk nesmí míchat

Do ženského šílenství (Tulla Larsen) se člověk nesmí míchat

Zuza Kolouchová | Články / Reporty | 16.11.2013

Babí léto plné slunce a barevných stromů se nečekaně rychle změnilo v hnusný podzim tlejícího listí. Automaticky jsem proto v přehrávači přeskakovala optimistické skladby a s neutichajícím hladem se vrhala na oblíbené temné klasiky depresí. A koncert kapely Tulla Larsen se stal třešničkou na pomyslném dortu všech krásných smutků.

Tulla Larsen je projektem francouzského hudebníka Dimiho Dera, který mimo jiné spolupracoval s Warrenem Ellisem, Mickem Harveym nebo The Drones. Dostatečná záruka kvality. Ze čtyř talentovaných a krásných a sexy hudebnic, které kapelu Tulla Larsen hlavně tvoří, mé těžce zkoušené ego už tak odvázané nebylo, obzvláště s vědomím, že se jedná z větší části o ženy francouzské národnosti, vedle kterých by vypadala jako fuchtle ucouraná i Helena Trojská. Po poslechu písně 8 Days jsem ale rychle polkla předsudky – uhrančivý hlas Sophie Perez a smutné piáno Lisy Barel zničily nesmyslnou závist a zanechaly ve mně pocit, že bych si s nimi ráda dala nějakou tu lahvinku francouzského červeného.

Holky ale pily Plzeň. V chladném sklepě Café V lese to bylo poměrně kurážné, protože v odvážných tenkých šatech musela být pěkná zima. Já tedy nevím, kde bylo veškeré mužské plémě, ale ten večer se mělo plazit po zemi a žebrat o pozornost čtyř grácií. Za zvuků temného blues, které střídaly písně inspirované berlínským kabaretem, se Sophie Perez v červených flitrovaných šatech propadala do světa tísně a šílenství. Usmívala se u toho – protože někdy vám nic jiného nezbude. Navzdory nádhernému hlasu jsem se párkrát nemohla ubránit dojmu něčeho falešného, i přes dokonalost projevu, o to víc jsem si užívala duo Elena Vukosavlej (housle) a Carole Leconte (violoncello a kytara). Smyčce v kapele považuji za podpásovku, smazávají se hranice dobré a špatné hudby, protože jakmile umíte hrát na violu, housle nebo violoncello, máte u mě vyhráno, rozehrávají zapomenuté bolesti a radosti a srdce se tetelí. U Carole Leconte pozornost nejdříve kradl směle upnutý korzet, takže violoncello hrálo druhé housle, ale ta holka, která když se postavila, měřila asi 190, to uměla rozjet. Zběsilé kabaretní šílenství dostávalo šmrnc právě díky jejímu výkonu, zatímco Dimi Dero, který celý projekt vytvořil, byl vzadu u svých bicích. Moc dobře věděl, že do ženského šílenství se člověk nesmí míchat víc, než mu je zdrávo.

I přes to, že všichni zúčastnění jsou vynikající hudebníci, i přes tu černo flitrovanou show jsem se občas nemohla ubránit otázce, jaké by to bylo bez pozlátka. Bylo by to tak dobré bez korzetů, síťovaných punčoch a vysokých podpatků? Nevadila by absence pohledu na zavřené oči a bolestně stažená ústa Sophie Perez? Řešení je jen jedno – poslechnout si je znovu, zaslouží si to.

Info

Tulla Larsen (fr)
13. 11. 2012, Café V lese, Praha

foto © Ivana Remešová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...