Články / Reporty

Dobra robota! (Riverside)

Dobra robota! (Riverside)

Davo Krstič | Články / Reporty | 07.03.2019

Running Wild, Kreator, Cradle of Filth, Queensrÿche, Arch Enemy… to není výčet účastníků dalšího tuzemského metalového festivalu. Tahle sestava se sešla na tričkách návštěvníků pražského koncertu polských prog rockerů Riverside. Publikum bylo sympaticky rozpřáhlé nejen žánrově, ale i věkově, takže vedle mladíků s pivem a opravdu krásných holek dorazili i pokročilí, zvědaví na „Pink Floyd z Varšavy“. A ke zvědavosti rozhodně byl důvod, neboť šlo o první tuzemský koncert v novodobé historii Riverside – kapela se po předčasné smrti kytaristy Piotra Grudzinského rozhodla pokračovat dál coby trio – a současně o zahajovací koncert evropského turné Wasteland tour.

Ještě deset minut před oznámeným startem setu holandských Lesoir byly dveře do sálu zavřené a za nimi probíhala zvukovka. Zpěvačka Maartje Meessen se posléze za zdržení omlouvala, prý nastaly nějaké technické problémy, které bylo potřeba dořešit. Zjevně neúspěšně, protože zvuk byl špatný a v hlukové kouli se téměř zcela ztrácel doprovodný zpěv Eleen Bartholomeusové. Co na tom, že Lesoir zpestřují svůj mix prog rocku a symfonického metalu užitím příčné flétny, když kvůli mizernému zvuku nemá šanci vyniknout? Alespoň že publikum kapelu neodzívalo.

Děsil jsem se, jak budou znít hlavní hvězdy, a během úvodních vteřiny skladby Acid Rain si mohutně oddechl. Zvuk byl o dvě třídy výš, krásně čitelný, což je pro instrumentální ekvilibristy Riverside prostě nutnost. Teprve jsme začínali, ale zaplněný sál Paláce Akropolis už stihl jeden singalong a k dalšímu jej lídr kapely Mariusz Duda vyzval v refrénu Vale of Tears. Zakrátko došlo i na Lament, subjektivně nejlepší píseň z nového alba, v níž se ideálně mísí křehká melancholie s rock/metalovou agresí. Duda má neskutečný cit pro silné melodie. Ano, Riverside exhibují, ale v základu je to vždy jednoduchá, v tom nejlepším slova smyslu chytlavá píseň. Jako třeba ve vyloženě floydovské Guardian Angel, kterou zpěvák a (bas)kytarista představil jako píseň o tom, jak jsou nyní lidé v Polsku, potažmo v celé Evropě čím dál víc odděleni jeden od druhého. Nebo hned následující Lost (Why Should I Be Frightened By a Hat?), což je regulérní pop-rock s nakažlivým refrénem.

fotogalerie z koncertu zde

Během promluv k publiku přecházel Duda plynule z angličtiny do polštiny. Na úvod se zeptal „dobrze se darzi?“, pěveckou výpomoc fanoušků pochválil slovy „bardzo ładne“ a v závěru hýřil superlativy. „Fantastyczne,“ zhodnotil před tradičním přídavkem 02 Panic Room. Nové album Wasteland stihli Riverside přehrát celé, včetně poněkud úmorné instrumentálky The Struggle for Survival, že jsou v kapele skvělí muzikanti, vím i bez podobných vycpávek. Hned potom sáhli Riverside hluboko do archivu a vytáhli Loose Heart z debutu Out of Myself, v jejímž závěru si Duda solidně zachroptěl. Přestože by k tomu jejich tvorba sváděla, obešli se Riverside celý večer na pódiu bez atmosférických projekcí (na bílém plátně v pozadí se skvělo jen velké R) a vystačili si s decentními světelnými efekty. Jak Duda přiznal, vrátili se Poláci do České republiky po hodně dlouhé době. Nadšené vytleskávání a skandování „Riverside“ je, doufám, utvrdilo v tom, že jejich rozhodnutí pokračovat bylo správné. Start turné – znakomity.

Info

Riverside (pl) + Lesoir (uk)
6. 3. 2019 Palác Akropolis, Praha

foto © Honza Nedoma

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.