Články / Reporty

Dobře namíchaný pop v podání Bokka

Dobře namíchaný pop v podání Bokka

Ivana Sváčková | Články / Reporty | 04.04.2016

Chladný aprílový pátek se láme ke konci. Dnes se Flédou nesou ozvěny večírku elektronické hudby Echoes, kterému vévodí polská formace Bokka v závěsu s českými Dirty Picnic a HRTL a slovenským Herzog Herzog. Ač se start koncertů na velké stagi posouvá až na půl jedenáctou, hrají Dirty Picnic pro střídmě naplněný sál, různorodá směska od hipsterů po businessmany zaostává na baru. Trojčlenná místní banda si pohrává s řadou syntezátorů, počítačovými rytmy a kytarou, jejíž zvuk transformují efekty na měkké disco tóny. Škoda, ostřejší kytarový riff by celý set oživil. Byť mají Dirty Picnic atributy k tomu, aby roztančili sál a naladili na další kapely, je vystoupení rozpačité a chemie mezi pódiem a publikem zkrátka nefunguje. Jako by si chlapci ještě nebyli jistí, jakou cestou to stočit, a tak místo jedné roviny obsazují rovnou všechny – disco beaty skládají přes techno dunění, k tomu dreampopové vlnky a vše potírají lepivým zpěvem, jež song co song zmutovává skrze jiný efekt. Hutné a překombinované.

O další support se na velké stagi pokouší Herzog Herzog, brněnský HRTL mu ale ve vedlejším malé sále dává, minimálně co do fanouškovské základny, s přehledem na frak. Domácí půda a nedávná výhra hudebního ocenění Anděl za elektronické album Dataloss Leoši Hortovi očividně prospívá. Oproti mdlému vystoupení na Kosmospielu v Kabinetu Múz dnes na Flédě vytáčí knoflíky o tři sta šedesát stupňů. Úderná analogová elektronika má v podání HRTL dronový spád. Na konci května pořádá společně s partou z Bastl Instruments a Noise.kitchen festival elektronické hudby a nástrojů Synth Meeting, zapište si do diářů.

V barvách pětičlenné polské skupiny Bokka mluvíme o stříbrném hřebu večera. Poté, co se jim na Colours of Ostrava povedlo ohromit dvacetitisícový dav, měli na Flédě už trochu předpřipravenou půdu. Otevírací Unspoken z loňského alba Don´t Kiss and Tell festivalový úspěch potvrzuje – Bokka drží v rukou silný pop s potenciálem stát se hitem. Publikum se bez menšího přemlouvání nechává strhnout, energie teče oběma směry. Uniformní lesklé overaly v kombinaci se zrcadlovými maskami si kapela nasadila nejprve jen na otestování reakcí, ale časem je přetvořila v poznávací značku. Otázka je, zda zprvu hravá image nepřeroste v rutinu. Zatím ale baví. Town of Strangers se hodinovému setu vymyká – ač platí za největší hit, postrádá poprockovou prvoplánovost a naopak dává vyniknout zastřenému vokálu podobnému Lykke Li.

Na elektronikou říznutý cover Love Will Tear Us Appart se zvedá les rukou, Bokka dotahuje image vesmírných cestovatelů do konce a skrze počítač napojený na projektor vyťukává děkovná slova. Závěrečná fotka s publikem jako poněkud laciný projev náklonnosti.

Info

Echoes: Bokka (pl), Dirty Picnic (cz), HRTL (cz), Herzog Herzog (sk)
1. 4. 2016, Fléda, Brno

foto © Matěj Krč

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes To Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.

Nadrobno nasekaní Black Midi

redakce 07.10.2019

Hulváti, ani nepozdraví, nepoděkují, ubezpečení, že jsme to nejlepší publikum na světě, se od nich nedočkáme, nanejvýš utrousí nějaké to gesto...

Co nevadí u Hm…

redakce 06.10.2019

„Všechna slast musí být spotřebována, takový je zákon…,“ znělo ve čtvrtek večer přeplněnou Akropolí.

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

redakce 05.10.2019

... ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total?

Sen plný nostalgie (New Order)

redakce 04.10.2019

Vzpomínám na obrazy z Karlína, na Bernarda Sumnera, který si při kytarových partech poodstoupil od mikrofonu a dal hlavu na stranu, přesně jako v záznamech Joy Division.

Ekosystémy (Lunchmeat, Escher Fucker, Elías Merino & Tadej Droljc)

redakce 03.10.2019

Roztrieštená existencia večne meniacich sa objektov bola oklieštená objemom kvádrov a tento vzťah odrážala aj prítomnosť strohej architektúry CAMPu.

Krása nevolnosti. A naopak. (Dasha Rush vs. Alex Guevara)

redakce 02.10.2019

Kopule, na níž projekce probíhala, tak mohla být vnímána jako zvětšená lidská hlava, něco jako „nadhlava“ všech zúčastněných.