Ivana Sváčková | Články / Reporty | 04.04.2016
Chladný aprílový pátek se láme ke konci. Dnes se Flédou nesou ozvěny večírku elektronické hudby Echoes, kterému vévodí polská formace Bokka v závěsu s českými Dirty Picnic a HRTL a slovenským Herzog Herzog. Ač se start koncertů na velké stagi posouvá až na půl jedenáctou, hrají Dirty Picnic pro střídmě naplněný sál, různorodá směska od hipsterů po businessmany zaostává na baru. Trojčlenná místní banda si pohrává s řadou syntezátorů, počítačovými rytmy a kytarou, jejíž zvuk transformují efekty na měkké disco tóny. Škoda, ostřejší kytarový riff by celý set oživil. Byť mají Dirty Picnic atributy k tomu, aby roztančili sál a naladili na další kapely, je vystoupení rozpačité a chemie mezi pódiem a publikem zkrátka nefunguje. Jako by si chlapci ještě nebyli jistí, jakou cestou to stočit, a tak místo jedné roviny obsazují rovnou všechny – disco beaty skládají přes techno dunění, k tomu dreampopové vlnky a vše potírají lepivým zpěvem, jež song co song zmutovává skrze jiný efekt. Hutné a překombinované.
O další support se na velké stagi pokouší Herzog Herzog, brněnský HRTL mu ale ve vedlejším malé sále dává, minimálně co do fanouškovské základny, s přehledem na frak. Domácí půda a nedávná výhra hudebního ocenění Anděl za elektronické album Dataloss Leoši Hortovi očividně prospívá. Oproti mdlému vystoupení na Kosmospielu v Kabinetu Múz dnes na Flédě vytáčí knoflíky o tři sta šedesát stupňů. Úderná analogová elektronika má v podání HRTL dronový spád. Na konci května pořádá společně s partou z Bastl Instruments a Noise.kitchen festival elektronické hudby a nástrojů Synth Meeting, zapište si do diářů.
V barvách pětičlenné polské skupiny Bokka mluvíme o stříbrném hřebu večera. Poté, co se jim na Colours of Ostrava povedlo ohromit dvacetitisícový dav, měli na Flédě už trochu předpřipravenou půdu. Otevírací Unspoken z loňského alba Don´t Kiss and Tell festivalový úspěch potvrzuje – Bokka drží v rukou silný pop s potenciálem stát se hitem. Publikum se bez menšího přemlouvání nechává strhnout, energie teče oběma směry. Uniformní lesklé overaly v kombinaci se zrcadlovými maskami si kapela nasadila nejprve jen na otestování reakcí, ale časem je přetvořila v poznávací značku. Otázka je, zda zprvu hravá image nepřeroste v rutinu. Zatím ale baví. Town of Strangers se hodinovému setu vymyká – ač platí za největší hit, postrádá poprockovou prvoplánovost a naopak dává vyniknout zastřenému vokálu podobnému Lykke Li.
Na elektronikou říznutý cover Love Will Tear Us Appart se zvedá les rukou, Bokka dotahuje image vesmírných cestovatelů do konce a skrze počítač napojený na projektor vyťukává děkovná slova. Závěrečná fotka s publikem jako poněkud laciný projev náklonnosti.
Echoes: Bokka (pl), Dirty Picnic (cz), HRTL (cz), Herzog Herzog (sk)
1. 4. 2016, Fléda, Brno
foto © Matěj Krč
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.