Články / Reporty

Dobrý večer, smutku (Wrekmeister Harmonies, Drom)

Dobrý večer, smutku (Wrekmeister Harmonies, Drom)

Tomáš Kaňka | Články / Reporty | 13.05.2018

Vlastně jsem za poslední rok neviděl žádnou kapelu tolikrát jako Wrekmeister Harmonies. Prvně v tasovském háječku radosti na Besedě u Bigbítu, podruhé hned za pár dnů na pevnostní juchandě v Josefově. V obou kontextech působili Američané jako zjevení. Na Besedě se temné kytarové drony moc nehrají, ale mohou tu být a občas taky jsou. Dramaturgii Brutalu byli Wrekmeister Harmonies blíž, i tady je však propojení s prototypickým festivalovým zvukem jen letmé – je tu tma a sem tam hutná kytara. Každopádně družina kolem tvůrčího dua Robinson – Showová zahrála při obou příležitostech skvěle a důvod, proč zavítat na třetí setkání, byl nasnadě.

Wrekmeister Harmonies měli v pražském Klubu FAMU společnost v tvrdé liberecké kytarovce Drom. Čtveřice přijela do stověžaté s novým materiálem, který je zasvěcen tragickým příběhům koncentračního tábora v Letech, a krom všeho dalšího hlásá, že Tady Bůh není! Posun oproti studiovému vyznění prakticky neexistuje. Drom ctí zaznamenané a zvuk činí totéž – je věrný, nepřitvrzuje, nešpiní, vokál působí dokonce srozumitelněji než doma. Baví mě nápadité bicí, které neuvíznou u sypaček, ale přemýšlí, baví mě hraní bez jednoduchých šablonek i nasazení à la Lvmen na triku, snad jen v postrockovějších pasážích zamrzí místy laciný patos. Celý set je kázání prostý, v meziskladbí se mlčí. Znamená to sice neúplné využití angažovaného konceptu, na straně druhé jde o hudebně správný krok, který umožňuje intenzivní potenciál skladeb beze zbytku vyždímat. Povedlo se.

fotogalerie z koncertu tady

Američané nabídli tvář jinou, východisko je přitom podobné. Obě formace vycházejí (mimo jiné) z emoce smutku, způsob, jakým se s ní hudebně vyrovnat, je ale nesrovnatelný. Drom tlačí a hlasitě apelují, Wrekmeister Harmonies provázejí v kontemplaci. Hlavním průvodcem je na těch cestách J. R. Robinson, jednak kytarista a obsluha elektronického pultu, jednak vůdčí osoba s vokálem, jehož barva je oné kontemplace nejlepším důkazem, jsme blízko mluvenému slovu, místy šepotu. Druhý kapelní pilíř, Esther Showová, se stará o melodičnost. Nemůžeme ale mluvit o dominantních linkách, houslové a klávesové party do dronového dění spíše vplouvají, než aby se nad ním tyčily. Zatímco klávesy dostávají přesnou zvukovou podporu, housle čeří vodu, v níž často není slyšet. Třeba přes bubeníka, třetího do party.

Ačkoli východiska Wrekmeister Harmonies jsou postrocková a hlavním výrazem je introspekce, kapele jsou cizí žánrová klišé, prvoplánové plakání a vůbec veškerá efektní gesta. Ten svět není přitažlivý, chybí v něm hezounké harmonie, hloubá v abstrakci, která občas dovolí vypustit detail – melodii, ženský vokál. Oproti festivalovým koncertům Wrekmeister Harmonies zintimněli a vybočili ze statusu jménem kapela. Já slyšel šeptání mezi dvěma blízkými, podivné putování, které si dám s radostí i počtvrté, bude-li příležitost.

Info

Wrekmeister Harmonies (us) + Drom
10. 5. 2018 Klub FAMU, Praha

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace