Zdeněk Němec | Články / Reporty | 29.04.2015
Rakouské okresní městečko Krems an der Donau (trochu větší Kroměříž) je po dva jarní víkendy plné hudby. Koncerty jsou klubové (respektive kostelní) velikosti. Proudící davy hudby chtivých návštěvníků Donaufestivalu se nekonají, město neobsadily tisíce opáskovaných nadšenců, ale hrstka „fajnšmekrů“ převážně z Rakouska a nejbližšího okolí. První víkend odstartoval v pátek 24. dubna a skončil nedělním programem o dva dny později.
Stars of the Lid v kostele byli jako pohlazení ve snu. Brian McBride a Adam Wiltzie nastoupili s kompletním ansámblem, který tvořili smyčce a žestě. Některé drony napovídaly, jak výjimečný zvuk Minoritenkirsche nabízí. Ambientní, a přesto epický minimalismus, současná klasická hudba v celé své kráse. Sedělo se na zemi, postávalo se za zvukařem. Opal Tapes Label Showcase naplno prověřili techniku, i když experimentální elektronika a noise v sobotu po poledni přivábil jen malou skupinku zvědavců. Poprvé jsem při indoor koncertě (v kostele) ležel na zemi a zvuk mi drtil vnitřnosti. Hodinový set Grouper (s kytarou a walkmany) tamtéž bohužel nedokázal tolik vtáhnout – až příliš ambient, od něhož odváděl pozornost sebemenší pohyb/zvuk z publika, jako by muzika Liz Harris jen matně doléhala z jiných prostor. Následující den všechny přítomné vtáhl field recordings svět Petera Kutina. Projekt Decomposition I-III začínal na odlehlých a opuštěných místech, aby se společně s autorem a posluchači vrátil do civilizace.
Na gotický kostel navazuje komplex, který po celý víkend skýtá prostor pro nejrůznější kulturní vyžití. Tajuplná instalace na nádvoří The Floating Transparent Eyeball je ukryta v obří dřevěné kostce (vstup pouze se špunty), sluchová ochrana je k dostání prakticky na každém rohu. Dalším důležitým bodem Donaufestivalu je Kunsthalle Krems, které vévodí nejrůznější instalace Pipilloti Rist. Audiovizuální přehlídka moderního umění, kterou navíc dvakrát při živém vystoupení hudebně doprovodil Hans Platzgumer. Vynikající zvuk, obří projekce a příjemné koberce s polštáři.
Kulturní centrum Messegelände nabízí tři sály a jeden středně velký „kulturák“ Stadtsaal. Zde se odehrává večerní program. Hned zkraje se začalo pekelně ostře, Carter Tutti Void nandali neuvěřitelně tvrdé techno s kytarami. Následoval Ben Frost, který v Kremži představil Auroru s nejlepším zvukem, jaký jsem u něj zažil. Výborné byly taky projekce od MFO, se kterými se Frost představil už na Unsoundu v Krakově. Gazelle Twin to v brněnském Kabinetu Múz slušelo víc a James Holden by se měl definitivně vykašlat na živý saxofon. Zvuk opět perfektní. Následující večer zahájil Ketev, jehož souputníci z Opal Tapes opanovali nedaleký kostel. Jakožto „hvězda“ labelu to bohužel prohrál, protože sice dostal lepší čas, ale zvuk v Minoritenkirsche by pro něj býval byl vhodnější. Patten a Powell roztančili publikum - každý jinde a každý po svém. Battles, hlavní hvězdy druhého dne, sklízeli nadšené reakce. Nebylo to špatné, ale... Pánové to umí mnohem líp a celý set nedržel pohromadě jako na oslavách WARP25, kde to ze sebe kapela během hodiny vysypala jako dávku ze samopalu.
Závěrečný den byl plný očekávání Godspeed You! Black Emperor. Přesto úvod patřil perfektní předkapele Xylouris White, která strhla dav k tanci. Loutna a bicí - nejenergičtější řecký folk-rock na světě. Zvuk Stadtsaalu byl během všech koncertů dokonalý a finále bylo na spadnutí. Všechno klaplo a stejně jako v Lucerna Music Baru jste mohli sledovat jeden z nejúžasnějších koncertů v životě, tentokrát podpořený nepřekonatelným zvukem, jehož čitelnost byla i v okamžicích největší gradace neuvěřitelná. Spolek se bavil. Jednotliví členové mezi sebou komunikovali posunky, pohledy i verbálně. Godspeeds jsou kapela, kterou se vyplatí sledovat z bezprostřední blízkosti.
Následující víkend začíná ve čtvrtek 30. dubna a zahraje například Nils Frahm, Alva Noto, Arca, Ryoji Ikeda, Autechre, Holly Herndon a Clark. Při nastavené laťce půjde o koncertní zážitky s puncem hudební i zvukové dokonalosti.
Donaufestival 2015
24. - 26. 4. 2015
30. 4. - 2. 5. 2015
Krems, Niederösterreich, Rakousko
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.