Články / Reporty

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

Zdeněk Němec | Články / Reporty | 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Koncerty, performance, výtvarné expozice i přednášky z nejrůznějších oblastí moderního umění. Dva víkendy na přelomu dubna a května sice nijak výrazně nezasahují do běžného života dolnorakouské metropole, ale v měřítku uměleckých přehlídek patří ke špičce evropského významu. Tady je krátký seznam toho, co nás nejvíce zaujalo aneb top 5 + 1 návštěva Kunsthalle, která sice není součástí oficiálního programu, ale páska z festivalu je zároveň volnou vstupenkou. Rozsáhlejší report očekávejte v novém Full Moonu, který vychází dvacátého května.

Godflesh
Dvě siluety odděluje projekční plátno s postapokalyptickými výjevy. Industriální mašinerie nekompromisní dvojice hrne z pódia decibely agresivní metalové litanie, během které Broadrick nečekaně nemění kytary a královsky vazbí, kde se dá. Perfektně vybalancovaný řízný zvuk, hodinový průřez diskografií a následné úsměvy, které rozdávají radost při kontaktu s fanoušky po koncertě. Vidět Godflesh a chtít zas a znovu.

Caterina Barbieri
Synťáková královna dnešních dní. V malém sklepním prostoru rozehrává Caterina Barbieri fantasticky melodický a taneční set, který intenzitou převyšuje naše předchozí setkání loni na Atonalu a Unsoundu. Vystoupení pro třicetihlavé publikum v prostoru plném koncentrované energie, která nemá kam unikat. Off-beatová melancholie bez projekcí navíc Caterině sluší, stejně jako přímočařejší aranže, které kromě soustředěného poslechu svádí k pohybu po parketu.

Hüma Utku
Hüma Utku transformuje chaos abstraktní elektroniky a droneových turbulencí, aby jim dala řád a rozproudila ambientní prázdnotu a temnotu. Deformace zvuku, kterou umělkyně z Istanbulu spojuje tradiční nástroje a neprostupnou atmosféru podprahového techna, navozuje pocit naděje v kontrastu s industriálními ozvuky dnešního světa. Hmota pulsuje v pomalém tempu hutného zvuku a dav se propadá hluboko do deprese v očekávání katarze, která nepřichází.

Jonas Staal - Steve Bannon: A Propaganda Retrospective
Výstava o politické propagandě, kterou připravil umělec a badatel Jonas Staal, se věnovala postavě Steva Bannona coby někdějšího poradce Donalda Trumpa. Zmenšenina původní výstavy z Rotterdamu nabídla spoustu zajímavých informací o Bannonových praktikách, který jakožto filmař využíval především možnosti filmového vyprávění, ale neváhal využít také trollích farem a infikoval tak online svět hry World of Warcraft. Exhibici rozšířila přednáška Jonase Staala, který poutavě pohovořil o historii politické propagandy.

Stefan Kaegi (Rimini Protokoll) a Thomas Melle - Uncanny Valley
Přednáška vedená robotem, který téměř dokonale připomíná člověka? Na první pohled na židli vedle projekčního plátna seděl člověk (nebo přinejmenším kyborg), ale jakmile začal mluvit a gestikulovat, bylo jasné, že jde o robota. Spisovatel Thomas Melle vystupoval na plátně v kontrastu ke své mechanizované verzi. Smíšené pocity, které toto setkání vyvolalo, se snaží rozvést performance nazvaná Uncanny Valley, což je zároveň označení tohoto znepokojivého pocitu.

Hans op de Beeck - The Cliff
Nevšedním bonusem Donaufestivalu je každoročně možnost navštívit místní Kunsthalle, kde byla letos k vidění výstava belgického umělce Hanse op de Beecka s názvem The Cliff. Rozmanitá expozice balancující na pomezí snu a reality, zahrnovala monochromatické šedé skulptury, tajemné videoprojekce i propracované akvarely. Vše fungovalo v dokonale křehké symbióze, takže jsem rázem zapomněl, kolik je hodin a jak dlouho už sleduju projekční plátna.

Info

Donaufestival 2019
26. 4. - 5. 5. 2019
Křemže, Rakousko
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...