Články / Reporty

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

Zdeněk Němec | Články / Reporty | 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Koncerty, performance, výtvarné expozice i přednášky z nejrůznějších oblastí moderního umění. Dva víkendy na přelomu dubna a května sice nijak výrazně nezasahují do běžného života dolnorakouské metropole, ale v měřítku uměleckých přehlídek patří ke špičce evropského významu. Tady je krátký seznam toho, co nás nejvíce zaujalo aneb top 5 + 1 návštěva Kunsthalle, která sice není součástí oficiálního programu, ale páska z festivalu je zároveň volnou vstupenkou. Rozsáhlejší report očekávejte v novém Full Moonu, který vychází dvacátého května.

Godflesh
Dvě siluety odděluje projekční plátno s postapokalyptickými výjevy. Industriální mašinerie nekompromisní dvojice hrne z pódia decibely agresivní metalové litanie, během které Broadrick nečekaně nemění kytary a královsky vazbí, kde se dá. Perfektně vybalancovaný řízný zvuk, hodinový průřez diskografií a následné úsměvy, které rozdávají radost při kontaktu s fanoušky po koncertě. Vidět Godflesh a chtít zas a znovu.

Caterina Barbieri
Synťáková královna dnešních dní. V malém sklepním prostoru rozehrává Caterina Barbieri fantasticky melodický a taneční set, který intenzitou převyšuje naše předchozí setkání loni na Atonalu a Unsoundu. Vystoupení pro třicetihlavé publikum v prostoru plném koncentrované energie, která nemá kam unikat. Off-beatová melancholie bez projekcí navíc Caterině sluší, stejně jako přímočařejší aranže, které kromě soustředěného poslechu svádí k pohybu po parketu.

Hüma Utku
Hüma Utku transformuje chaos abstraktní elektroniky a droneových turbulencí, aby jim dala řád a rozproudila ambientní prázdnotu a temnotu. Deformace zvuku, kterou umělkyně z Istanbulu spojuje tradiční nástroje a neprostupnou atmosféru podprahového techna, navozuje pocit naděje v kontrastu s industriálními ozvuky dnešního světa. Hmota pulsuje v pomalém tempu hutného zvuku a dav se propadá hluboko do deprese v očekávání katarze, která nepřichází.

Jonas Staal - Steve Bannon: A Propaganda Retrospective
Výstava o politické propagandě, kterou připravil umělec a badatel Jonas Staal, se věnovala postavě Steva Bannona coby někdějšího poradce Donalda Trumpa. Zmenšenina původní výstavy z Rotterdamu nabídla spoustu zajímavých informací o Bannonových praktikách, který jakožto filmař využíval především možnosti filmového vyprávění, ale neváhal využít také trollích farem a infikoval tak online svět hry World of Warcraft. Exhibici rozšířila přednáška Jonase Staala, který poutavě pohovořil o historii politické propagandy.

Stefan Kaegi (Rimini Protokoll) a Thomas Melle - Uncanny Valley
Přednáška vedená robotem, který téměř dokonale připomíná člověka? Na první pohled na židli vedle projekčního plátna seděl člověk (nebo přinejmenším kyborg), ale jakmile začal mluvit a gestikulovat, bylo jasné, že jde o robota. Spisovatel Thomas Melle vystupoval na plátně v kontrastu ke své mechanizované verzi. Smíšené pocity, které toto setkání vyvolalo, se snaží rozvést performance nazvaná Uncanny Valley, což je zároveň označení tohoto znepokojivého pocitu.

Hans op de Beeck - The Cliff
Nevšedním bonusem Donaufestivalu je každoročně možnost navštívit místní Kunsthalle, kde byla letos k vidění výstava belgického umělce Hanse op de Beecka s názvem The Cliff. Rozmanitá expozice balancující na pomezí snu a reality, zahrnovala monochromatické šedé skulptury, tajemné videoprojekce i propracované akvarely. Vše fungovalo v dokonale křehké symbióze, takže jsem rázem zapomněl, kolik je hodin a jak dlouho už sleduju projekční plátna.

Info

Donaufestival 2019
26. 4. - 5. 5. 2019
Křemže, Rakousko
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

redakce 13.07.2019

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Co dál, co víc? Gleb, Faka, Dream Wife a další.

Pohoda 19, den první a shutdown pro všechny

redakce 12.07.2019

Digitální tíseň, globální oteplování, rasismus, fake news a mnoho dalších současných společenských problémů za růžovou fasádou. Romantika na Pohodě.