Lenka Marie | Články / Recenze | 16.05.2014
Lykke Li o sobě otevřeně říká, že dělá pop. Snaží se ale o pop jiný, někdo by možná řekl pop divný a popovou melodiku skrývá v originální instrumentaci a aranžmá. Zatímco na prvním albu Youth Novels (2008) dominovala hravost a stylová barevnost (à la Feist), Wounded Hearts (2011) přitvrdilo a přineslo zatím nejslavnější singl I Follow Rivers a hlučnou “stěnu zvuků”. Obrazovou stránku zpěvačce povětšinou obstarává režisér Tarik Saleh, v jehož novém thrilleru Tommy si Li střihla vedlejší roli a nazpívala titulní píseň. Před aktuální deskou stihla ještě vydat singl I’m Waiting Here k Lynchově nahrávce The Big Dream.
Třetí album zpěvačky s výstižným názvem I Never Learn vyšlo 5. května. Li tu představuje ženu, která nejen že je v lásce nepoučitelná, ale zlomené srdce, touha po milenci a lásce jsou jejím hlavním středobodem. Je to sbírka lovesongů, kterou tvoří hlavně tzv. torch songs, kdy oplakáváme ztracenou lásku a držíme v ruce pomyslnou pochodeň, kdyby se náhodou vrátila. Proč ne. Nevydařená láska je ovšem časem poněkud vyčerpávající a neodlehčují ji ani stadiónové refrény. „Smutné“ album se loni povedlo holandské zpěvačce Anouk (Sad Singalong Songs), ovšem ta se k tématu staví odhodlaně a v boxerských rukavicích. Zatímco z Lykke Li, která dříve vyzývavě prohlašovala „I'm your prostitute, you're gon' get some“ (Get Some), je dnes křehká a zlomená Lana del Rey, bez chlapa ztracená. Model buď zklamala ona jeho a zlomila mu srdce nebo pro něj nebyla dost dobrá, a on odešel, takže vlastně zase zklamala ona, se stále opakuje. Žádný agresivní výbuch à la Fiona Apple nečekejte, okna se zde nerozbíjí, ale smutně se u nich sedí a štká, než nám osud přihraje lásku, bez níž nesmíme zemřít. Přitom kdysi ve Window Blues byl ten druhý sobec, na kterého nadávala. Desku můžeme vidět jako protipól Youth Novels, kdy ještě nepoučená a plná nadějí doufala - teď už jen hořce vzlyká.
Celá nahrávka se nese v pomalejším tempu. Na rozdíl od té první, kdy Li hravě mňoukala a hlasově se stylizovala do vyšší polohy, tady místy připomíná kroutivou a řezavou Nelly Furtado, zvlášť ve třetí Just Like a Dream. Vokál je často zašumělý a zkreslený nebo ostře zefektovaný. I když jde o opakující se témata toužení po někom, kdo odešel, a ona chce, aby se vrátil (Just Like a Dream), strach z toho, že bude spát sama (Sleeping Alone) nebo intenzivní cit, který jí zlomil srdce (Gunshot), hudebně nálada klesá jen místy a Li (někdy ke škodě) ji rozstřeluje skandovanými refrény podpořenými sbory. Ty jsou jedním z mála prvků, které zůstaly z předchozí tvorby. Li se překvapivě vzdává charakteristického množství perkusí a bicích nástrojů, chybí i hrátky s beaty a tepáním srdce v pozadí. Výrazný singl No Rest for the Wicked, kde opět oplakává ztracenou lásku, svou citovostí zastiňuje Love Me Like I'm Not Made of Stone. Dojímavá kytarová balada s jednoduchou strukturou využívá silného vibrata a opěvuje bezpodmínečnou lásku. Li tady balancuje na ostré hranici mezi přeslazeností, klišé a upřímným citem. V pokusu o syrovost hudebně (i obrazově) vykrádá starší Tonight, zpívá až falešně, a jak může dojmout, tak může ubrečený závěr a důsledná jednoduchost lézt pěkně na nervy.
Mizí originální nástroje – na Youth Novels použila např. celestu, varhany, kraví zvonce, rocksichord i theremin. Zpěv a jeho obsah jsou často tlačeny do pozadí. Některým písničkám chybí potřebný vnitřní vývoj a zůstávají u modelu: dvě podobné sloky, refrén, krátký break, který nikoho nezajímá, ztišení a párkrát si dáme skandující refrén a pak to nějak skončíme (Heart of Steel, Never Gonna Love Again). Dospělá Lykke Li je méně experimentální a formálně (ač ne zvukem) popovější. A jak pomyslnou trilogii začala, tak ji také končí, na břehu, kde nepotkala svoji lásku, nadějně.
Lykke Li - I Never Learn (LL, 2014)
http://www.lykkeli.com/splash/ineverlearn
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.