Články / Recenze

Dospívání sonických zvířátek DVA

Dospívání sonických zvířátek DVA

Akana | Články / Recenze | 18.03.2014

Jedno z nejvýraznějších zjevení na české hudební scéně posledních let se pomalu přesouvá z pozice obletovaných nováčků mezi etablovaná jména, ke kterým už po prvotním okouzlení přistupujeme s nabroušenějším kritickým ostnem a jako dítě zkoušející pevnost muších nožiček záludně číháme na první známku předčasné senility. Nejsme sice v Anglii, kde by DVA se čtvrtým albem na kontě (počítáme-li i herní soundtrack Botanicula) platili u kritiků za nezajímavé veterány, ale i tak pro ně bude stále těžší zachovat si čerstvost a neokoukanost. Navíc jejich hudební jazyk je natolik svébytný, že se snadno, bez pozorné a cílevědomé kultivace, může stát pastí. Dá se ale říct, že manželé Kratochvílovi albem Nipomo většinu škarohlídských obav bez potíží rozptýlili.

Nejsme svědky nějakého zásadního obratu. Bezbřehá aranžérská hravost i surreálná neuchopitelnost textů, stejně jako jejich prezentace v imaginárních jazycích, to vše zůstalo zachováno. V exotické zvukové ZOO panuje i nadále příkladná rovnost mezi elektronickými, samplovanými i akustickými zvířátky, která si přátelsky hrají v jediném výběhu bez ambicí zastínit se navzájem. Zdá se ale, že některá už nejsou tak roztomiloučká a skotačivá (takovou zjednodušenou interpretaci už dříve vyvracely zneklidňující textařské grotesky) a do jejich písniček se vkrádají tmavší odstíny. Jsou méně říkankovité, kompozičně rafinovanější. Rozmanité instrumentální segmenty k sobě DVA lepí promyšleněji a s větším smyslem pro náladovou semknutost té které skladby. Někdy, jako v případě plážově ležérní Surfi, kterou bezstarostně rozpinkává pingpongový sampl, postupují vysloveně návodně. Podstatně temnější jsou v instrumentálce No Survi, skrumáži smyček nepostrádající disonantní pasáže, nebo ve schizofrenních zvukových houštinách písně Vampira.

Různorodost nálad je vůbec důležitým a pozitivním znakem alba. Nipomo rozjíždí nečekaně hrubá kytarová figura, postupně překrývaná bohatými zvukovými vrstvami, klipová Mulatu stojí na hybném beglajtu a etno-jazzovém motivu saxofonu (že by název skladby opravdu inspirovala etiopská legenda Mulatu Astatke?), v závěru se ovšem rozprskává do freejazzových skřeků a zjančeného vokálu. Bára Kratochvílová neboli ONA rozšiřuje svoje hlasové rejstříky i v seversky znějící Nunki, zatímco Meteor nabízí čirou melancholii pod noční oblohou, Zoppe melodickou vstřícnost a Javornicek roztáčí něžně náměsíčný kolovrátek.

Texty jsou stále plné prapodivných setkání třetího druhu (Meteor, Vampira, Javornicek), ale sílí v nich i různé existenciální úzkosti (Nipomo, Mulatu) a pohanská mystika (Durango, Vespering). Především ale díky svojí významové nejednoznačnosti a dadaistické hře na schovávanou zůstávají nevyčerpatelným zřídlem pro ty nejdivočejší výklady, projekce a fantazie. Otázkou je, jak dlouho si ještě DVA vystačí s jazykovou virtualitou, než se z ní stane samoúčelná obchodní značka. Slova ve vymyšlených řečech stupňují tajemno, jsou zvukomalebnější, povolnější pro interpretaci. Zároveň jsou tím bodem, na kterém by DVA mohli začít nejdříve přešlapovat. Zatím k tomu ale nedošlo, zatím je to stále zábavné a atraktivní. A při poslechu jejich zdařilé novinky, která v nápaditosti a hravosti nijak nezaostává za předchozími pracemi a ve zralosti je i překonává, nemám strach, že by dopustili, aby jim něco začalo svazovat křídla.

Info

DVA – Nipomo (Label HomeTable, 2014)
http://www.2dva.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace