Články / Recenze

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka | Články / Recenze | 04.05.2020

OHODNOŤTE DESKU

Z červeně zářícího sklepa kdesi v Minnesotě rezonuje řezavý zvuk kytary Seana Lindahla do kterého s vervou promlouvá temnou poetikou Kdeath – raperka, producentka a hlavní postava dua Moodie Black. Youtubový release stream schovaný před virovou epidemií představuje třetí desku noise rapových pionýrů s příznačným názvem Fuzz, nejhlučnějším albem, které za dobu svého působení vytvořili.

Temné osobní texty Kdeath jsou opředené nihilismem, úzkostí, vztekem i pocity osvobození a tematicky následují předešlé „coming out“ album Lukas Acid, kde abstraktní, mystické texty nabývaly na konkrétnosti. Fuzz zůstává zpovědí afroamerického transsexuála v USA (občanské jméno Kdeath zní Chris Martinez), kterého nejen černá, ale i rapová komunita špatně přijímá. „Same shit everyday/ Big black flutes still blown away/ First born brown girl bleeding here“ rapuje v úvodní skladbě Selfiness.

Hluboký charismatický hlas Kdeath je stejně uklidňující jako neúprosný. Svou flow proměňuje z pomalejší kryptické delivery (My Penis, My Babyfat), až po rychlý double time na I’m One To Love. Náznaky phonkového soundu podobného tomu od umělců jako Ghostemane, Bones nebo Lil Ugly Mane nejsou jediným stylovým vybočením. Žánrově sahají Moodie Black značně za hranice rapu. Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem. No Mames je nepříjemnou centrifugou s uřvanou kytarou a špinavým beatem. Look Me In My Face meditativním droněním a Hi-V zas chytlavým tanečním songem s výraznou postpunkovou basovou linkou. Každá skladba má však i přes nástrojovou strohost a všeobjímající noise svůj osobitý a zapamatovatelný styl.

Lindahlova kytara je disonantní, éterická i poddajná. Její masivní zvuk, plný zkreslení udává náladu a ráz tracků. Lindahl stejně jako Kdeath vytváří v hudbě citlivou polaritu mezi drásavým bordelem a očišťující katarzí. Vliv arizonských šamanů, se kterými se Kdeath od dětství setkával, se zrcadlí ve spirituálním nádechu skladeb, který je důležitým prvkem vykreslované atmosféry, o kterou jde u Moodie Black především.

I přes jasně okrajovou tématiku jsou Moodie Black přístupní běžným smrtelníkům. Temná, drásavá atmosféra a nefiltrované emoce nedávají nic zadarmo, ale umí dostatečně rychle pohladit, než se posluchači začne z ustavičného hukotu motat hlava.

Na konci release streamu vyskočí nápis OG New Era Noise Rap. Sebevědomý odkaz kapely na své postavení v noise rapu, které bylo doteď ve stínu pozdějších žánrových kapel jako Death Grips, nebo Ho99o9. Díky osobnímu a uměleckému ukotvení na albu Fuzz je odkaz Moodie Black po dekádě snažení naplněn.

Info

Moodie Black – Fuzz (Fake Four, 2020)
bandcamp kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.

Všetko zlé raz predsa musí skončiť (Old Man Gloom)

Filip Švantner 22.08.2020

OMG na svojej novinke vstávajú doslova z popola a je potrebné podčiarknuť, že smútok je integrálnou súčasťou nahrávky.

Ničivě přesný hlas T. S. Eliota

Libor Staněk 21.08.2020

„Do dnešní doby žádný z básníků Eliotovu Pustinu nepřekonal,“ zapsal si do deníku zkraje šedesátých let Jiří Kolář.