Články / Reporty

Drastická krása Xenakisových kvartetů (Jack Quartet)

Drastická krása Xenakisových kvartetů (Jack Quartet)

Jan Starý | Články / Reporty | 26.10.2019

Titulek si drze půjčuji z programu, protože hudbu Iannise Xenakise vystihuje velmi přesně. Řecký skladatel uplatňoval při skládání matematické principy a modely, které mu umožnily přicházet s neintuitivními strukturami nutícími hledat nové metody poslechu. Jaksi „hranatá“, často disonantní hudba se dá vnímat jako krásná, ale takové vnímání něco stojí. Xenakisova metoda zároveň nebyla čistě mechanická, skládal podle stochastických principů, tedy v podstatě s částečně řízenou pravděpodobností, kdy je v modelu na výběr z několika možností a kdy skladby často do finální podoby dovádí počítačový program. Pozicí mezi striktním determinismem a ponecháním kompozice náhodě pak tento vystudovaný architekt stál v poválečné avantgardě mezi serialismem na jedné a aleatorikou Johna Cage na druhé straně.

Americké těleso Jack Quartet interpretovalo na Strunách podzimu čtveřici Xenakisových smyčcových kvartetů z různých ér, které dávaly nahlédnout také do vývoje skladatelova stylu. Řazení skladeb přitom docela zajímavě rozbíjelo chronologii a udávalo dynamiku večera. Obě části programu otevíraly pozdní, relativně klidnější a pomalejší skladby následované divočejšími staršími. Kvartety Tetora a Ergma z 90. let znamenaly především fascinující sbíhání, rozdělování a interakce linek jednotlivých nástrojů, kde se mísila krása s cizostí. Vynikalo při tom, že skladby nemají strukturu vět s přehledným opakováním motivů a témat: jejich průběh se více blížil přírodním úkazům, které Xenakise historicky také inspirovaly, toku reálného času, který je lineární, nikoli cyklický. Vznikal tak dojem dlouhodobé nepředvídatelnosti/nezapamatovatelnosti při krátkodobé přehlednosti, což nutilo ponořit se do zvuku v daný moment.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Starší skladba ST/4-1,080262 představovala mladšího a radikálnějšího Xenakise. Jako by šlo o neústálý atak na jednotnost/uzavřenost – při divoce se měnících stylech hraní včetně Xenakisova klasického glissanda i různých rozšířených technik jako by nástroje napadaly jeden druhý – jako by šlo o destruktivní kontrapunkt. Tahle vřava přitom dávala smysl.

Jednoznačným vrcholem večera ale byl závěrečný kus Tetras (1982). V něm nesmírně suverénní kvarteto zbořilo představy o tom, jaké zvuky se ještě dají při „běžném hraní“ vyloudit z nástroje, a znělo zkrátka mimozemsky. Nástroje se pod smyčci roztékaly a v precizních souhrách slévaly do nestabilních ploch, které zněly ve výsledku exotičtěji než většina experimentální elektronické produkce. Dokonalá ukázka výjimečnosti skladatele, tour de force kvarteta. Bravo.

Info

Struny podzimu: Jack Quartet (us)
25. 10. 2019 La Fabrika, Praha

foto © Kristýna Šaarová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tóny chorobné, způsoby nejtemnější (Tones of Decay)

Dantez 20.09.2022

Záhrobí, nezemskost, rozklad i něco Satana. Mozky stojící za Kreas Promotion se chopily šance a v doznívajícím festivalovém shonu chytají nejzvučnější jména soudobého death metalu.

Bydliště zvuku nestálé (Order of Sonic Chaos 2/3: MSHR, EJTECH)

Minka Dočkalová 18.09.2022

Odradek v Kafkově povídce na dotaz „A kde bydlíš?“ odpoví „Bydliště nestálé“, zatímco se směje smíchem, který zní jako spadané listí... Terén a jeho zákruty.

Vysmát se vší bolesti světa (Shilpa Ray)

David Stoklas 15.09.2022

Shilpa Ray střídala mohutný chraplák s jemným hlasem, v melancholičtějších polohách vzbuzovala smutek, v těch energických jste se jí musel bát.

Když tě budí Sohn ze spaní

Veronika Mrázková 13.09.2022

Když vstal zpoza kláves, rozpovídal se. Ani ne o nové desce, která vyšla teď v září, ale o tom, jak je to všechno „fucking awesome” a že jsme teď komunita…

Slib mi, že nezapomeneš snít (Austin Antoine + Moonchild)

Veronika Mrázková 12.09.2022

„Kdo je tady na rande? A kdo si tím není jistý, ale doufá, že to jako rande dopadne?” Rapper, bavič, zdatný stand-up komik, zpěvák, performer, ale taky Moonchild.

Na kontexte záleží. Teda pokiaľ zrovna nie ste Emma Ruth Rundle... (ArcTanGent Festival 2022)

Lucia Banáková 27.08.2022

Festivalový ekvivalent Spartan Race poskočil na evolučnom rebríčku o niekoľko stupňov, a to so všetkým kladmi, aj zápormi, čo takýto krok prináša.

Metalová plichta za zdmi slezskoostravského hradu (Metal!!!)

Dantez 24.08.2022

Osud si na ostravskou hradní oslavu extrémní kytarové hudby v podobě festivalu Metal!!! nachystal několik pastí. A vybruslit šlo jen z některých.

Jak se klukům z Boskovic plní festivalový sen (Raveyard 2022)

Nikol Halamásková 24.08.2022

Mindicted Crew s partou dobrovolníků se letos pustila do dalšího ročníku festivalu pro mladé, protože to je podle nich přesně to, co okolí malebného města postrádá.

Královna Šumavy (Dobršská brána 2022)

Aneta Kohoutová 23.08.2022

Déšť nás vyprovází i na cestě zpátky. Na palubní desce opatrně rozkládám šestnáct popsaných a rozpitých stránek fialového sešitu a troje čerstvě promočené ponožky.

Pomíjivý strach z prázdnoty (Order of Sonic Chaos 1: Ephemeral Shrine)

Minka Dočkalová 23.08.2022

Podzemní prostor, který průběžně hostí experimentální projekty nonkonformního uskupení Terén, je charismatickým místem, které každé instalaci dodává naprosto specifický výraz.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace