Články / Recenze

Dva dni volna v Amerike (Please the Trees)

Dva dni volna v Amerike (Please the Trees)

Miroslav Ondřejíček | Články / Recenze | 19.11.2015

OHODNOŤTE DESKU

Ilúzia o českej gitarovej kapele, ktorá chodí pravidelne hrávať turné po Amerike, vám končí v momente, kedy si uvedomíte existenciu Please the Trees. Minulý rok, počas ich štvrtého turné, im odpadli dva z dvadsiatich piatich dohodnutých vystúpení a ich nenapadlo nič iné, ako sa zavrieť do štúdia. Vtedy ešte nevedeli, že do dvadsaťštyri hodín vznikne štvrtý album Carp.

Navyše to štúdio nebolo obyčajné. Volá sa High Bias, vlastní ho Chris Koltay a nahrávali v ňom napríklad aj Swans. Please the Trees prišli s vedomím, že nových skladieb majú v podstate dosť a všetko ostatné, ako sa ukáže neskôr, bude dielom improvizácie. V tomto momente je nevyhnutné vykríknuť, že čím bola skladba premyslenejšia, tým lepšie to s ňou vo finále aj dopadlo. Každú z ôsmych piesní si kapela zahrala dva krát naživo a bolo hotovo. Tou najzásadnejšou črtou, ktorú zo sebou tento postup priniesol, je nebývalá zvuková surovosť a priamočiarosť. V porovnaní s pokojným predchodcom A Forest Affair (2012) je to ten najzásadnejší posun, ktorý trojica združená okolo speváka Václava Havelku vykonala.

Tracklistu Carp dominuje tých päť skladieb, v ktorých napriek zjavnému zvukovému posilneniu celku zvíťazila ochota neskrývať hudobné nápady za masu zvuku úplne (All I Want to Do, A Song Is Its Own World, Missing Feeling Nothing, Not These Way a najlepšia, inštrumentálna S.E.K.). Tie ostatné, dlhšie songy (Suite F, Consider Death, Petr Humpal) doplácajú na to, že podstatnú časť dĺžky tvorí poloha, v ktorej sa v prvom rade experimentuje a improvizuje. Na čom v princípe nie je nič zlé, ale naozaj to treba dávať na oficiálny release? Je to rušivé a preskočenia hodné, aj keď v konečnom účtovaní tvorí Carp dobrý celok. Please the Trees nahrali album plný gitarovej presvedčivosti, ktorý je najlepším dôkazom toho, ako kvalitnými musia byť živé vystúpenia.


Sám som zvedavý, kedy sa aj na druhom brehu rieky Moravy (cháp na Slovensku) podarí niektorej z kapiel absolvovať pravidelné turné v Štátoch. Nehovoriac o tom, že Please the Trees si za desať rokov existencie dokázali spraviť také množstvo hudobných kamarátov, že možnosť nahrávať v najvychytenejších štúdiách je pre nich už skrátka samozrejmosťou. Odmena za roky driny máva rôzne podoby.

Info

Please the Trees – Carp (Starcastic Records, 2015)
www.pleasethetrees.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.