Články / Recenze

Dynamo Team pre fanúšikov Hudby z Marsu

Dynamo Team pre fanúšikov Hudby z Marsu

Miroslav Ondřejíček | Články / Recenze | 28.12.2015

Každý doposiaľ vydaný album Dynamo Team bol vystavaný okolo prizvaných hostí a novinka nie je výnimkou. Volá sa prosto 3 2 1, je treťou v poradí a primárnou snahou stále ostáva dostať sa ešte západnejšie, ako sa to podarilo jej predchodcom.

Mozgom je samozrejme Michal Štofej (Hudba z Marsu), ale tu sa mu hovorí Mike Lark. Za skoro päť rokov existencie stihol s Dynamo Team ponúknuť veľa. Debut Slávia (2011) mu vokálne podporila vlastná manželka Lucia, dvojku 1977 (2013) spravil pre zmenu celkom sám, aby v období jej vydania podporil živé vystúpenia trojčlennou kapelou. Do dnešných dní z nej ostal len bubeník Daniel Kravec a tak je 3 2 1 výsledkom tvorivej dvojice.

Tanečná jednoduchosť, ktorá nepodlieza istú úroveň, už nie je nutne vystavaná len na dominancii elektronických aranžmánov, ako tomu bolo doteraz. Mike Lark si takpovediac zaspomínal na časy, keď sa volal Štofej, a tak sa stalo, že do zvuku Dynamo Team vpustil výraznejšie rock and rollové nálady, či dokonca aj kúsok nostalgie. Je to hlavne záver desať pesničkového tracklistu (Like a Bird, Sunshine, The Man of Steel), ktorý prvýkrát za posledných päť rokov nabáda k tomu, aby sa o Dynamo Team dalo s trochou nadsázky hovoriť aj súvislosti s odkazom na Hudbu z Marsu. Okrem týchto vrcholov sa bohužial gitarovejšie aranžmány prejavili aj negatívne - stratou pôvodnosti. Vrcholom v tomto smere je šiesta Lucky Day, pri ktorej sa dá len smutne konštatovať, že americký Weezer boli neprimerane vykradnutý. Medzi tanečnými vecami, lebo to je presne spôsob, akým sa chce Dynamo Team dostať znovu za hranice, vyniká hlavne aktuálny singel Happy či trojka Floor Is Mine. Jedinou skladbou, ktorá prekročila tenkú hranicu smerom ku kolotočárskej zábave, je štvrtá Hurry Up!, ktorá sa v inej verzii objavila už na debute Slavia.


3 2 1 je daľším v rade albumov Dynamo Team, z ktorého by mohol mať osoh hlavne svet reklamy a tancom naplnené vyžitie návštevníkov koncertov. Okrem toho je to aj prísľub pre fanúšikov Hudby z Marsu. Už to možno nepotrvá dlho a Štofovi sa znovu zacnie za nostalgiou jeho ranných období.

Info

Dynamo Team - 3 2 1 (diy, 2015)
www.dynamoteam.bandcamp.com/album/3-2-1

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?