Články / Reporty

Převrácené světy. Pohodová dystopie.

Převrácené světy. Pohodová dystopie.

David Čajčík | Články / Reporty | 08.07.2017

Cukroví na plakátu i na webu, barvičky a Jake Bugg. Sladký festival, sluníčková nálada a pobíhající děti. Ranní flat white, ovocné koktejly, úsměvy a... pohoda ve vzuchu, jak jinak. Po výplachu dekonstruovanými beaty Squarepushera rozmýšlím, kolik lidí (spo)zná temnou tvář Pohody. Tu, která z plakátů nezáří. Noční letištní krajina s předávkovanými holkami ve stanu první pomoci, reflexními brýlemi v záři drum and bassu, mikinama Sunn O))) na ležících zombies na betonu. Dva festivaly, převrácené světy. Vrháme se do obou po hlavě, ale krvavé šrámy zanechává jen jeden.

Ze stověžatého velkoměsta, v mysli obklopeného mrakodrapy, přichází Zagami Jericho. Na velké stagi s laptopem, možná jeden z posledních koncertů bez hardwaru. Průrazný vokál, vyspělé beaty i produkce, unikátní kybervize. Město je jejím kostelem, Ableton veřejnou skrýší pocitů. Sledujme a neztraťme z očí. Svou pesimistickou výpověď o nespravedlivém světě představila M.I.A., nespravedlivě vyrušená technickými problémy, mikrofon mrsknutý na zem a papírové letadla bez křídel. Dojem z první poloviny zkráceného setu to nezničilo. Za mříží, před mříží, nikdo nesmí stát, tančí se každou sekundu. Večer a den silných žen, tak to má být.

Shobaleader One - warpující projekt vedený Squarepusherem na desce vystupuje jako groovující jazzík, naživo trhá stan na kusy. Precizní provedení skladeb, komplikované, dlouhé a temné. Roztančení Meshuggah, neurofunk live, házíme přídomky bez rozmyslu, není prostor pro myšlenky. Kápě s velkými displeji. SILENCE. Píšou na hlavách. Nalézám víru, že naživo lze zahrát vše. Shobaleader One dospěli do bodu, kdy hráli perfektně. Dávno zpátky. Vysrali se na to a zdokonalovali dál. Nekonečná ejakulace tonů a beatů, strojově přesná a organicky pohlcující. Squarepusher sám přišel na řadu o pár hodin později. Rozsekané vizualizace, nic pro citlivky, totální hudební overload. Komplementární koncerty po kterých už vše další připomíná C-D-Am na trampskou kytaru.

Místo roztančené Space arény s B-komplexkou míříme do stanového labyrintu přes Garáž. Nejmenší stage festivalu hostí žilinské Möbius. Sludge jak dobře uzrálé portské, neprodyšnou bariérou lidí prochází basy bez nejmenších problémů a zastiňují rumunské folklórní tance hned vedle. Headbangující okolostojící vědí, že lunapark může být i pořádně dystopický. A nebavíme se o Dismalandu.

Info

Pohoda festival 2017
6. - 8. 7. 2017, letiště Trenčín
www.pohodafestival.sk

foto © dawek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.