Články

Earl: méně krve, více noir

Earl: méně krve, více noir

Jakub Šíma | Články | 25.10.2013

Earl Sweatshirt je vedle Tylera the Creatora a Frank Oceana další z výrazných postav kalifornských Odd Future. V šestnácti debutoval deskou plnou hororových scénářů, znásilnění a drog a okamžitě získal aureolu samorostlého vzoru mezi americkými teenagery, kterou ještě přiživil fakt, že znenadání zmizel. Vděčné pro milion nejrůznějších konspirací, které Earla postavily na piedestal enigmatičnosti. Ale bublina splaskla. Novináři vystopovali Earla na Samoe na vojenské škole, kam jej umístila matka, údajně nikoli po poslechu debutového alba svého synka, ale kvůli problémům s drogami a školou. Po návratu povyk ustal jen částečně, znovu se rozvířil kolem plánované desky. A to Earl Sweatshirt o popularitu zjevně nikdy nestál.

Těžko hledat příčiny změny v ostrovním exilu, ale pravdou je, že máme co dočinění s jiným Earlem než dříve. Za nejzjevnější ilustraci budiž považována videa Earl a Chum. V prvním z nich míchají s kolegy nebezpečně vyhlížející drogový koktejl a skejtují ulicemi LA. Lépe řečeno padají na hubu, dokud všichni neplivou krev. Zato Chum, singl z nové desky, je osobní zpověď na pianovém podkladu. Video je noir jak vyšitý, ale ničeho šokujícího se nedočkáme. Šestnáct není devatenáct a je to poznat na každém kroku. Zcela nově se Earl nebojí osobních rovin a zároveň se vyvaroval násilně šokujících momentů a perverzností. Jeho hlavní zbraní je lyrika. Hutná a chytlavá hra se slovy, nesamozřejmé aliterace a intertextualita. Vzájemná provázanost nutí k opakovaným poslechům, ostatně nemálo rýmů sugeruje několik možných vyznění. Na Doris, nové desce, nejsou dominantní témata, textová hutnost je činí zbytnými. Kvalitativní lyrický posun bije do očí, album neposkytuje návod k rozklíčování Earlovy osobnosti, ale absenci jednoznačnosti je třeba vzhledem k předchozím extempore považovat za pozitivum. Z oblaku marihuanového dýmu vykukují různorodé životní zkušenosti, paranoidní vize, ale i kritické reflexe, vše zůstává v rovině takřka nezúčastněného popisu. Earl není prorok ani spasitel, pouze vynikající lyrik s rodinnými problémy a bandou ujetých kamarádů.

Jeho projev je nevzrušeně nonšalantní, cynicky distingovaný a jen málokdy překročí 70 bpm. Pod ním duní zlověstné basy prokládané synťáky, ale dojde i na kytaru a piano. Refrény a pevná struktura jsou spíše výjimkou, pod produkcí je kromě Earlova aliasu randomblackdude podepsán Christian Rich a kanadští BADBADNOTGOOD v kousavě temné Hoarse, zatímco The Neptunes přispěli chytlavou melodií v Burgundy. Doris je album pevně usazené v undergroundu bez mainstreamových ambicí, Earl údajně systematicky odmítal všechny beaty, které měly rádiový potenciál. A stejně jako Tyler, jeho „starší bratr“, jak jej sám označuje, je mainstreamem jen těžko stravitelný. A dobře to ví. Někteří jsou zklamáni, že nevyužívá svůj potenciál, někomu může vadit monotónní přednes, jinému podobnost beatů. Větší část se však raduje ze skvělých textů, noirové atmosféry odvrácené strany L.A. a absence jediné podbízivé kudrlinky. Sweatshirt, nigga.

Info

Earl Sweatshirt – Doris (Columbia, 2013)

http://www.earlsweatshirt.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

10 + 1 = Milan Buršík (Old Folks House, Vellocet Roll)

redakce 26.09.2021

Že jste se s Mejlou aka Milanem Buršíkem nikdy nebavili o Dead Moon? Není možná. Vellocet Roll budou křtít v Praze i v Brně, dobrá příležitost.

Bledé tváře (Zelená krev 4 & 5)

3DDI3 25.09.2021

Patetické dialogy obou bratrů i vysvětlování očividného jsou mnohem běžnější pro japonskou mangu, stejně tak zběsilá akce.

Nela Klajbanová (LITR): Nechceme suplovat existující formáty

Jarmo Diehl 24.09.2021

Tradiční olomoucká událost nabízí to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby a zaměřuje se na autorské a umělecké publikace a my se ptáme její šéfky.

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Michal Pařízek 24.09.2021

Fouká tak, že i zavřené slunečníky se komíhají jak sbor opilých baletek a chudák číšník z místní taverny má s rovnáním neposlušných lehátek slušnou honičku...

Výtrysk nekompromisní vizionářské dychtivosti (Cabaret Voltaire)

Akana 23.09.2021

Red Mecca představuje završení období, v němž Cabaret Voltaire smělými experimenty osahávali čerstvě objevená teritoria industriální elektroniky... Richard H. Kirk RIP.

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Slast digitálního purismu (Raster((Noton))

Karel Veselý 21.09.2021

Jedno z nejdůležitějších vydavatelství pro experimentální elektroniku posledního čtvrtstoletí oslaví své narozeniny na letošním festivalu Lunchmeat.

10 + 1 = Denisa Václavová (4+4 dny v pohybu)

redakce 21.09.2021

Nejzajímavější místa činu, na které se Festival 4+4 dny v pohybu za svou pětadvacetiletou historii podíval?

Dušan Svíba (Earth Music/Colour Meeting): Tak to pusť…

redakce 20.09.2021

Do Prahy díky Dušanovi přijíždí senzace newyorské klubové scény, trio VickiKristinaBarcelona s projektem Songs of Tom Waits.

Filip Kršiak (Elbe Dock): Ústí (do) Evropy

Viktor Palák 20.09.2021

Přijedou i Buchty, elita jódlování a tvůrci nejlepších domácích dokumentů. Rozhovor s ředitelem Filipem Kršiakem o cestě z velkoměsta do města – a do Evropy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace