Jakub Béreš | Články / Reporty | 14.07.2024
Je radost sledovat dráhy umělců, kteří se vrací do Prahy. Poprvé tu americká hudebnice Eartheater vystupovala v roce 2016 v Klubu FAMU, teď ji přivítal vyprodaný Fuchs2. Její křehká deska Powder z minulého roku patřila k tomu nejlepšímu, co vyšlo na alternativní scéně. Zatímco se před osmi lety na scéně ještě hledala, dnes pravidelně spolupracuje se jmény jako Sega Bodega nebo Caroline Polacheck – a její nekompromisní přístup mezi nimi vždy září.
Nechat na sebe čekat půl hodiny v horkém letním večeru si nemůže dovolit jen tak někdo. Eartheater je přesně ta umělkyně, která svými emotivními texty dokáže zasáhnout publikum na těch nejcitlivějších místech, přesto si hlídá drzou image a dokonalou performance identity – konejšivá kněžka i nevyzpytatelná mýtická siréna umí vycítit, co její obecenstvo právě potřebuje.
fotogalerii z koncertu najdete tady
I její největší bangery v sobě mají spoustu citlivosti, úvodní Scripture zastihla sál na hraně tance. Oslepující pulzující světla bránily přiblížit se k hudebnici, stejně jako ikonický pronikavý vokál. O jeho síle nás přesvědčila ve virálním videu, ve kterém zpěvem láme sklo, precizně dokáže lámat i lidská srdce, a všechny kousky zase spojit zpátky. „It’s easier with you, spoonful of sugar helps the brutal view,“ zpívá v písní Sugarcrane Switch z aktuální desky. S Eartheater se dají překonat i ty nejbrutálnější životní situace, musíme si je s ní ale prožít.
Místo toho, aby dav hecovala, ukázala svou civilnější polohu, taneční skladby nechávala rozplynout, a když vzala do ruky akustickou kytaru, navázala s publikem ještě intimnější vztah. Eartheater není ve svých písních příliš doslovná, velké emoce a životní zvraty nepopisuje, ale žije. Během každé písně působila křehce, přitom z ní vyzařovalo ohromné sebevědomí a síla. Dramatičnost střídala něžnost, poslední píseň pouze s kytarou musela zaznít v obklopení těch nejvěrnějších z publika. Jako u táboráku, akorát že v klubu.
Eartheater (us)
10. 7. 2024 Fuchs2, Praha
foto © Romana Kovacs
Jiří Přivřel 12.09.2024
Vodomil, GbClifford, ježunka, Gnäw, kuňka, Šimanský & Niesner... sobota u vody.
Václav Valtr 10.09.2024
Očekávání bylo poněkud zkaleno, když přišlo oznámení, že vokalista Rully Shabara nedostal vízum a Senyawa bude vystupovat jen v poloviční sestavě. Ta měla eso v rukávu.
Václav Valtr 09.09.2024
Heilung moc dobře vědí, co dělají, a tak pokud se cynickému divákovi občas honilo hlavou, že jde o show hlavně na efekt, záhy na to zapomněl, protože jen seděl a…
Dantez 08.09.2024
Po krátkém tichu přechází chladná modř do krvavě rudé, nejde přitom o velebení někdejších krví brocených činů. Poslední fáze patří Deathcrush, první nahrávce Mayhem.
Akana 08.09.2024
V jednu chvíli na pódiu kvílí a cvrliká i pět nástrojů najednou a jako nerozborné spřežení vytváří plný, a přece vzdušný sound, v němž si kytary nijak nepřekážejí.
Filip Peloušek 04.09.2024
Není tajemstvím, že na Moody Moon Noize hrají prostory stejně významnou roli jako to, co se v nich odehrává. „Kdybych neměl fotky, nevěřil bych, že se to stalo.“ My taky.
Michal Berec 25.08.2024
Vystupujúc na zastávke Zitadelle berlínskeho U-Bahnu si všímam chlapíka, ktorý otvára fľašu piva o automat na lístky.
Kristina Kratochvilová 16.08.2024
Název nevymysleli marketéři, ale návštěvníci, v komentářích na sociálních sítích se objevoval tak často, až ho organizátoři přijali za svůj.
Abbé, waghiss666 11.08.2024
Došlo i na speciální sety, nejpodivnější booking v historii festivalu a Apaččin odkaz. Směle do finále!
Abbé, waghiss666 10.08.2024
Poslední písní je samozřejmě předělávka I Want to Know What Love Is a namísto bizarnosti jsme dojatí. Objímačky kazí akorát Deathstars hned vedle, strašně zestárli, byť v tomhle žánru postačí…