Články / Reporty

East Meets West (Waves Vienna)

East Meets West (Waves Vienna)

Nela Bártová | Články / Reporty | 03.10.2018

Hudební showcase Waves Vienna poprvé. Co mě lákalo trávit poslední zářijový víkend ve Vídni? Jela jsem objevovat. Upřímně? Sedmdesát procent hudby mě nijak zvlášť nenadchlo, hodně věcí působilo lehce zaměnitelně, ale za tu menšinu pozoruhodné hudby to celkově stálo. Ovšem, popořadě; největší highlight je místo, kde se akce koná. Není třeba trajdat z klubu do klubu přes půl města, všechno se odehrává v budovách kulturního centra WUK a jeho těsném okolí. Stage od sebe vzdáleny pár metrů, každá jiná: bar, hala, sál, venkovní pódium. Nebaví tě tahle kapela? Nevadí, hrají tři další. Nedalo se stihnout vše, což je pochopitelné, na druhou stranu výběr byl tak obrovský, že stihnout všechno nikdo ani nechtěl. Smazávaly se rozdíly mezi umělci, delegáty, novináři i obyčejnými návštěvníky, potkat se s kýmkoli z hudební branže nebylo nikdy snazší, ať už na konferencích nebo na koncertech.

V žánrově neohraničené dramaturgii převažovaly kytarovky a synthpopové projekty. V tomto ohledu překvapili třeba hiphopoví Schönheitsfehler, Rakušané, kteří ke konci sobotního večera po všech těch kytarách řádně vynikli. Silně připomínali Prago Union, ať už hlasovým projevem, beaty nebo vizáží jednotlivých členů kapely. Takové scratchování desek, které jejich DJ předváděl, se už dnes moc nevidí, povedená old schoolovka, u které zamrzí neznalost němčiny, na druhou stranu půlnoční party vibe tyhle stesky eliminoval.

Vůbec by nevadilo, kdyby takových žánrových překvapení bylo o krapet víc, což se týkalo i projektů s propracovanějším vizuálem, ať už s projekcí, světly nebo zajímavým stage designem. Těch tu bylo málo. V případě slovinských Futurski díky zbytečným světlům zanikla nadpozemská projekce, ale mimořádné fluidum se nevytratilo – kapela složená ze subtilních bytostí étericky nejen vypadala, ale i hrála. Jemný synthpop přecházel do jemné kytarovky, kde nejvíc zaujala hluboká hlasová poloha zpěváka. První místo, co se vizuální stránky týče, si vysloužila berlínská trojice Gewalt, kterým stačila jedna světelná houkačka a tři reflektory nasvěcující muzikanty zezadu. Jednoduché, minimalistické, efektivní a k hudbě skvěle padnoucí. Tvrdé samply, strohá basa a řezavá kytara. Konečně něco, co rvalo uši.

Výběr české prezentace zrovna nenadchnul. Lazer Viking ano, chápu. Publikum se bavilo, Jakub Kaifosz je showman, který se umí prodat, i když je to vždycky podobné; vyleze mezi lidi, těm, kteří si ho natáčejí, zakrývá telefony a z jeho třičtvrtěhodinového setu je sotva polovina. Vše zakončil slovy "fuck you Austria". Nicméně všechno to funguje, obzvlášť když to jeden vidí a slyší poprvé. Co se týče Teepee, kapela nezajímavá, ba tuctová, podobně jako celé spojení indie folk. Otázka je, co si myslet o přítomnosti Thoma Artwaye… Jelikož si účastníky vybírá rakouský pořadatel a nikoliv země, z níž pochází, připišme to žánrové rozmanitosti podniku.

Nicméně Waves se letos soustředili na Portugalsko a Slovensko. Z portugalského zastoupení je třeba vypíchnout dvojici :Papercutz: smyslná zrzka s uhrančivým hlasem, která se nebojí mezi lidi, a producent kombinující nekonvenční beaty s mírnějším synth soundem – hravá energie, která z nich čišela, se přelévala do publika, vzájemná interakce byla takřka hmatatelná. Ze slovenských projektů zazářil Isama Zing, mladý producent pohybující se na území experimentálního techna, na které se dá i nedá tancovat. Nadchnula tvrdost beatů a basů, na závěr sobotního večera ideální, tedy kdyby to závěr skutečně byl. Afterparty v Tanzbaru Palme zklamala – restaurace vyšší cenové kategorie skrývala sklep s barem o dvaceti metrech čtverečních, čili pro stovku lidí. Volný pohyb, objednat si – nemožné. Nemluvě o tom, že dj set představoval devadesátkový playlist s ambicí vyvolat retro efekt.

Waves Vienna se vyplatí už jen kvůli formátu akce a umístění, několik pozoruhodných vystoupení se tu dalo najít každý den. Ale hlavně šlo o naplnění kréda East Meets West, o něm to celé bylo – o setkávání, objevování, o vzájemných inspiracích.

Info

Waves Vienna 2018
27. - 29. 9. 2018 WUK, Vídeň

foto © Niko Ostermann

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace