Články / Recenze

Electric Wizard ej kej ej Elektrikářův učeň: Time to Die

Electric Wizard ej kej ej Elektrikářův učeň: Time to Die

David Vo Tien | Články / Recenze | 19.11.2014

Bong plný hulení, večerní promítání z katalogu Hammer Film Productions, okultismus a doom metal. To jsou Electric Wizard v kostce. Tentokrát ale zdobí přebal desky celkem provařený ksicht. Zatímco kozla z bijáku Devil Rides Out poznali jen fanoušci klasických hororů se satanistickou tematikou, Frankensteinovo stvoření pozná snad i někdo jiný než jen obdivovatelé gotických románů a filmoví nadšenci. A jestli ne, naděje pro lidstvo je ta tam (a svět se posral). Time to Die.

Nová deska po čtyřech letech. Za tu dobu Jos Oborn určitě strávil několik hodin s dřevořezy Albrechta Dürera a stihl přeložit knihu Devils, Demons and Witchcraft do jazyka R'lyehian, řeči Cthulhu. Jinak řečeno, není to zas tak dlouhá doba, v historii elektrikářova učně (jak se v překladu jmenují) jsou ale čtyři roky nejdelší pauzou mezi dvěma alby. Kdo čekal revoluci, nové pravidla hry nebo snad experimentování, může stejně tak čekat na déšť sleďů nebo své vlastní samovznícení. Dočkal se ten, kdo bažil po nové desce plné horkých, nakřápnutých riffů, vazbení, otloukaní bicích a hlasu, co by svolal všechny démony z podsvětí. Nic nového pod sluncem, ani tím Satanovým.

Není všechno hovno, co se netřpytí, slovy klasika. A překonat Dopethrone nelze, protože Mefistofelovi se můžete během života upsat jen jednou. Hypnotické valivé heavy, klimatická kytarová sóla rozprostírající se až někam do Ztraceného ráje. Hudba, kterou ocení jen džísky, co nerozeznají drtičku od rituálního meče? Nehulím a džísku jsem ztratil. Je to asi úplně stejně jako s hororovým subžánrem slasher. Premisa, ze které vychází, se neustále reinkarnuje v určitých obměnách. Střet mezi městským a venkovským. Final girl je panna a od začátku jímala určité podezření k okolnímu dění. Zabiják je vždy určitým způsobem vykastrovaný, ať už symbolicky či fyzicky, a jeho zbraň mu slouží jako jakési „prodloužení“ falu (Peeping Tomova kamera, Leatherfacova pila, atd.). Pokud najdete slasher, ve kterém se tohle schéma neobjevuje, napište mi email.

Takže proč poslouchat Time to Die? Protože takhle chytlavé riffy nejsou vůbec žádnou samozřejmostí a asi to není tolik o umu, jako o alchymistické náhodě. Prostě se povedlo. V záplavě předigitalizované produkce je také příjemné slyšet neučesanou desku, kde místo pluginů zní opravdový Moog a kde kytary evokují proudící lávu a nezní jako cosi strojově chladného, co bylo pracně sestříháno. Anebo taky proto, že Electric Wizard se ostře vyhradili proti extrémně limitovaným různobarevným vinylovým edicím a prohlásili, že takhle deska vyjde v neomezeném nákladu. Ale jak říkám, ne všichni mají důvod dívat se na padesátý osmý díl Pátku třináctého. Jen tomu chybí ta chytlavost.

Info

Electric Wizard – Time to Die (Spinefarms Records, 2014)
www.spinefarmrecords.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.

Divé vtáky so slzami na výšivkách (Edúv syn)

Kristína Valachová 28.09.2020

Po lyrickom úvode sa ťaživá atmosféra piesne Nekonečný príbeh stáva až morbídnou... Po tohtoročnom EP I. vzniklo v júni ďalšie s názvom Plakala.

Jízda kolem slunného pobřeží (Disheveled Cuss)

Ondřej Rudel 25.09.2020

Kytarista a pedálový kouzelník ze skupiny Tera Melos Nick Reinhart vyměnil složité a někdy až chaoticky znějící rytmy math rocku za grunge a power pop.

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.