Články / Reporty

Elity a katarze (August Burns Red & co.)

Elity a katarze (August Burns Red & co.)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 27.11.2018

Večerem tvrdých kytar a hutných kopáků provedla trojice kapel, kterou pojí masivní breakdowny a pekelné vokály. Subkulturní příslušnost barevných tetování, vypraných Vans a nažehleného merche s výraznými nápisy byla k vidění v okruhu dvou kilometrů od Paláce Akropolis. Na programu večera stálice August Burns Red, nováčci Wage War a francouzští Betraying the Martyrs, prokládající podladěné kytary klávesovými melodiemi.

Začali šestičlenní Betraying the Martyrs se svou choreografickou show, které nechybělo společné poskakování i hutné dupačky. Stage jim byla malá, a to nejen díky množství členů, ale taky kvůli připravené bicí soustavě pro hvězdy večera. Úsměvný headbanging s klávesy u pasu Victora Guilleta, plnícího navíc roli vokalisty, maskoval nedostatek místa znamenitě. Bohužel zvuk byl přebasovaný a klávesové pasáže spolu s hlavním vokálem se ztrácely v mohutných blastbeatech a ječících kytarách. Symfonický přívlastek, který si kapela na hranici metalcoru a deathcoru připisuje, tak nebyl k nalezení.

U amerických kolegů Wage War byl zvuk bez problémů. Vyvážené nástroje a silné řevy zpěváka Britona Bonda, a to jak ve vyšších, tak nižších polohách, zněly srozumitelně a neubírali si prostoru. Floridská pětice přivezla druhé album Deadweight a hity Stitch nebo Gravity zazněly v půlhodinovém setu plném rytmických ztlumení a předvídatelných, leč účinných zlomů střídajících svižná tempa, jež rozhýbaly první circle pity. Skučivé kytarové melodie a vydařené čisté zpěvy vyvažovaly drtivé groovy. Údernost a hravost však celkově převážila jednoduché struktury skladeb.

August Burns Red, udávající směr melodického metalcoru už od prvního alba Thrill Seeker (2005), nepotřebují dlouhého představování a se stejným přístup se pustila do koncertu. Energická smršť s precizní technikou každého člena a skvělý, nepřepálený zvuk, který drtil publikum. To neotálelo a spustilo divoký mosh. Kulometná dvoušlapka s basou a rytmickou kytarou střílely šťavnaté riffy s progresivními vyhrávkami. Tappingový maraton hlavního kytaristy JB Brubakera vytvářel výrazná melodická sóla, která vybarvovala nálady písní. Složitější struktury a dynamické proměny leckdy mátly publikum a pokusy o zachycení rytmu. Holohlavý zpěvák Jake Luhrs s neutuchající energií umocňoval intenzitu a monumentálnost brutálních zvukových vírů svým typickým high pitched screamem. Kromě starých a nových písní z posledního alba Phantom Anthem došlo i na vánoční přídavek v podobě instrumentální skladby Winter Wilderness ze stejnojmenného EP a bubenického sóla Matta Greinera.

Přes veškerou technickou zručnost, kreativitu a unifikovanou bezchybnost chyběly setu i večeru emoce, které se tak nějak ztratily v dokonalé show. Esence špinavosti, soudržnosti a upřímnosti, na kterém metalcore stojí, byly těžko k nalezení. Set elit a prázdných katarzí.

Info

August Burns Red (us) + Wage War (us) + Betraying the Martyrs (fr)
25. 11. 2018 Palác Akropolis, Praha

foto © archiv August Burns Red

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.