Články / Reporty

Éterická spřízněnost (Amelie Siba + Black Tar Jesus)

Éterická spřízněnost (Amelie Siba + Black Tar Jesus)

Pavlína Sedláčková | Články / Reporty | 23.04.2023

Tvorbu pražské rodačky Amelie Siby vždy doprovázela silná touha pochopit nejen samu sebe, ale i vlastní okolí. Není tak překvapením, že se brněnský křest alba Gently Double A nesl v duchu něžnosti, večerní melancholie, bolesti a naděje. Vřelým publikem zpola zaplněný Kabinet múz dodával vystoupení pocit sounáležitosti a nabízel kromě intimní a pohodové atmosféry také možnost sblížit se s hvězdou večera.

Za zvuku ladění strun a ostře se rozsvěcujících modrých reflektorů se z husté mlhy jako první těsně před devátou vynořil kytarista a zpěvák Tomáš Kopáček z fluidního projektu Black Tar Jesus. Během zhruba půlhodinového setu se mu za kombinace grungových riffů, elektro-akustických coverů známých písní a láskyplného příběhového vydrnkávání podařilo nejen řádně probudit publikum, ale získat si ho na svoji stranu. „Díky moc, tohle je poslední song,“ loučil se trochu nejistě se sálem, který s napětím očekával jeho další číslo. Pak už nechal znít prostorem svůj melancholický hlas a ladné akordy písně Diamonds od Rihanny, které se za hlasitého smíchu a jásotu agresivně tančící skupinky uprostřed sálu mísily s tichou mimikou rtů zbytku přihlížejících.

Smysl netradičnímu setlistu Black Tar Jesus vtisklo až následující vystoupení. Kolem půl desáté šifonovým závěsem zdobené pódium zahalila fialová záře se žlutým nádechem. Skrze kouřovou clonu zamířila sebejistě k mikrofonu v doprovodu kytaristy a spolupracovníka Kryštofa Kříčka Amelie Siba. Za možná až příliš hlasitého a nepříjemného noiseového efektu protkla ticho Wannabe od Spice Girls s náhlým střihem do hořkostí naplněného zpěvu skladby So So Sad. Až téměř depresivní atmosféra a poměrně nehybná sestava provázely většinu koncertu, a tak když elektronikou zdobený proslov singlu Tiny doplnil jemný sklon do žlutého gradientu růžově nasvícené stage s cílem poukázat na hledání sama sebe v roztěkané nejistotě, jednalo se o příjemnou změnu.


fotogalerii z koncertu najdete tady

Vystoupení nechybělo ani odlehčení v podobě pauzy na přeladění kytary pro Paralyzed I’ll Wrap My Arms Around You. „Víte, měla jsem připravené vtipy, ale radši je říkat nebudu,“ snažila se Amelie Siba vyplnit tichou mezeru. S jemným až éterickým úsměvem na tváři doladila kytaru a pustila se do snad nejemotivnější a nejbolestivější písně celého večera. Pohyby publika zpomalily a zesmutněly, ačkoliv si to jeho značná část ve svém pohroužení do hřejivého indie rytmu ani neuvědomovala. Spojujícím bodem mezi první polovinou setu a živelným finále v podobě na hněv orientovaných skladeb Happiest Memory a Open se stala píseň Stupid Face, která svým nádechem monotónnosti zimního dne s očekáváním slunečného jara dobře vystihovala naději spojující jak těžké, tak pozitivní chvíle každodenního života.

Křest ukončil dvojitý potlesk a přídavek v podobě tak dlouho očekávaného vtipu. Povedená zvuková a technická stránka, ačkoliv občas přepálená, dala za pomoci kvalitních basů a méně ořezaných výšek skvěle vyniknout potenciálu skladeb alba Gently Double A a v kombinaci s menším prostorem Kabinetu múz se postarala o tolik potřebný pocit blízkosti a souznění s ostatními. Stejně jako by malý červík z vtipu nemohl existovat bez jablka, ani různorodé publikum Amelie Siby by se neobešlo bez snového hlasu zpěvačky s darem propojit tóny jeho emoce.

Info

Amelie Siba + Black Tar Jesus
20. 4. 2023 Kabinet múz, Brno

foto © Adéla Michalčíková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace