Články / Reporty

Evangelium pro masy? (Behemoth a ti další)

Evangelium pro masy? (Behemoth a ti další)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 13.01.2019

Behemoth rostou. Z tradiční black-deathmetalové partičky se dokázali probojovat až mezi metalovou smetánku, která je uvedená největším fontem na festivalových plakátech. Došlo to až tak daleko, že do pozice předkapel se dobrovolně staví ti, kteří bývají jinak sami headlinery. Třeba At The Gates nebo Wolves in the Throne Room, kteří celý večer zahajovali. Snad to bylo zvukem, snad rozšířením sestavy, jejich vystoupení nestrhlo a reakce na jejich atmosféricky pojatý black byly smíšené. Jejich dlouhé zvukové plochy nabádají spíše k poklidnému poslechu u praskajícího krbu než ke křepčení v moshpitu. Za to švédští At the Gates, jedni z tvůrců melodického death metalu, jsou jistota, která se navíc ve Foru Karlín převedla ve výrazně lepší formě než na letošním Brutal Assaultu. Zářezy z vrcholných alb Slaughter of the Soul a At War With Reality okořenili trojicí skladeb z vlídně přijaté nové desky. Dobře šlapající celek – je to hodně, nebo málo? Švédové platí za legendy, hvězdné manýry se jich ale netýkají, takže hlavně škoda zvuku. Čitelnost výborná, ale poněkud tomu scházel tlak. A to se nezlepšilo ani u hlavního bodu programu.

Poláci spojují i rozdělují. Rozdělují ortodoxní metalové publikum, pro něž jsou jejich poslední alba The Satanist a I Loved You at Your Darkest přílišným úkrokem k melodiím, opuštěním krajních přístupů. Získali tak více fanoušků, což Nergalovi, který poslední nahrávky pojal jako temná evangelia, nejspíše nevadí. Ve Foru Karlín jste tak mohli vidět producírovat se desetileté špunty, echt fanoušky black metalu s warpaintem, starší metalisty, kteří se obvykle vyskytují na stylově jiných akcích, omladinu i manažery v oblecích. Behemoth by se mohli stát tou kapelou, která je prostě cool a jde se na ni už jen pro ten pocit, pro tu show. Na druhou stranu mají zatím daleko k ideové vyprázdněnosti. Filozofie liberalismu ukrytého za maskou satanské mystiky, která je pod pozlátkem výpravného vystoupení, má pořád sílu a není jen prázdným, ba směšným gestem jako u řady žánrově příbuzných kapel. Není třeba se schovávat za uřezané ovčí hlavy a lacinou snahu šokovat.

galerie z koncertu zde

Turné Ecclesia Diabolica Evropa sice propaguje primárně aktuální desku, ale podstatnou část setlistu reprezentovaly starší věci, zejména z éry pre-Satanist. Tento albový comeback byl ostatně zastoupen jen dvěma skladbami, povinnou Blow Your Trumpet, Gabriel a Ora Pro Nobis, Lucifer. Behemoth stavěli na koncertních jistotách, singlech a hitech. Přesto koncert nepůsobil jako ledabyle poskládaná snůška známých skladeb, koncept svobodného chování jedince, odmítnutí stádnosti (pro Nergala reprezentované náboženstvím obecně, ne nutně jen katolickou církví, jak naznačuje videoklip ke skladbě Bartzabel z nové desky), to vše zdůrazněné, vyhrocené aktuálním albem, a přesto přítomné vlastně odjakživa, bylo jasně patrné. A ve strhujícím balení, které je plné ohňů, kouře, divadelních prvků a efektních póz se přijímá příjemně snadno. Nabízí se tak otázka, jestli je hudba a její koncertní provedení tím pravým médiem pro myšlenky, které se Nergal snaží propagovat. Behemoth jako extrémní metalový pop?

Info

Behemoth (pl) + At the Gates (se) + Wolves in the Throne Room (us)
12. 1. 2019 Forum Karlín, Praha

foto © Honza Nedoma

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace