Články / Recenze

Extremis (Iron Man 3)

Extremis (Iron Man 3)

3DDI3 | Články / Recenze | 02.06.2013

Pryč jsou ty časy, kdy si zbrojařský magnát Tony Stark užíval života, plaval v chlastu a nechal se opečovávat modelkami z Maxima a Playboye. Průlet červí dírou do neznámé části vesmíru a gigantická bitva s emzáky zanechaly krvavé šrámy na jeho plechové duši. Dostavila se nespavost, workoholismus (jeho garáž narostla o více než třicet nových obleků) a panické záchvaty bezmoci, které ho nutí každou chvíli vyhledat bezpečí jeho nejnovějšího kamaráda –Modelu 42. Televizi navíc začíná strašit nevyzpytatelný terorista Mandarin, od kterého se nové generace zloduchů mají co učit, a okolo jeho milované Pepper se motá jakýsi doktor Killian (Guy Pearce). Komiksová linie Extremis, ze které snímek vychází, došla výrazných změn a i čtenáři by měli být v kině překvapeni.

Na scenáristickou i režijní sesli usedl zbožňovaný milovník Vánoc, vynálezce hlášek, Martina Riggse a Joea Hallenbacka, který do stále poměrně dobře šlapající značky vnesl drobet invence, tunu bonmotů a hlavně svěží styl, který Marvel začínal potřebovat – Shane Black. Role skladatelská, po nemasných a neslaných hudebních doplňcích prvního a druhého železného chlapíka, byla dána machrovi na hrdinskou akční hudbu Brianu Tylerovi (Battle: Los Angeles, Rambo 4, The Expendables 1 & 2) a ten konečně přišel s muzikou, kterou je radost poslouchat.

Hlavní téma soundracku Iron Man 3 tvoří monumentální žestě a perkuse doplněné o kastaněty, vše zabalené do železného mlácení kladiva o kovadlinu. Právě absence nosného tématu plechové sérii výrazně scházela. Každý hrdina, který něco znamená, má své vlastní, hrdinské téma, které zazní chvíli před tím, než dá záporákovi pořádně přes držku. Debney se o něj ve dvojce pokusil (scéna v Monaku), ale dostatečně ho nerozvinul, o Djawadim lépe nemluvit.

Více než sedmiminutová War Machine nasazuje tajuplný motiv na smyčce dobarvené trochou elektroniky, uslyšíme i piáno. Zde je patrný vliv Tylerovy předchozí práce na vynikajícím soundtracku ke hře Far Cry 3. Rozšafná skladba Attack on 10880 Malibu Point nese v chorálech mix zkázy a heroického zachraňování a jelikož dokresluje destrukci Starkova panského sídla, je v něm cítit příjemná pachuť ztráty. Jemné perkusové tepání v rychlém sledu buduje skladba Dive Bombers, aby se pak naplno rozlila do Iron Man 3 Theme.

Extremis představuje téma zloduchů, kteří využívají sérum k poškozování civilního i necivilního obyvatelstva Spojených států amerických. Temné, ale znělé téma obohacují smyčce a flétna s lehkou orientální příchutí. V závěru si vyslechneme i vibrafon s příměsí jemných ženských vokálů, tématicky rozhodně nejzajímavější kus. Skladba Stark sází na akci a elektronické perkuse, hlavní téma se rozvíjí v plné parádě, Leverage představuje až tajuplný klid, aby v závěru přišla akční řež, a Mandarinovy tajemné tóny v nadcházející skladbě kombinují temný smutek s lítostí a napětím. Za zmínku ještě stojí nařachaná Battle Finale, která dělá přesně to, co dělat má, a to je vkusné hudební doplnění – The House Party Protocol – bitvy několika desítek obleků se supervojáky + závěrečného souboje hrdiny a padoucha.

Tylerův Iron Man 3 se povedl. Nejen v rámci celé trilogie, kde získává pomyslné první místo, ale i v letošní nabídce orchestrálních soundtracků. Z hudby a vlastně z celého filmu je vidět, že si všichni natáčení užili, a to je dobře především pro fanoušky. Až si tuhle placku půjdete koupit, dávejte pozor, abyste místo Tylerova skvostu nesáhli na písničkovou kompilaci s názvem Hero’s Fall. Ta nejenže nestojí za koupi, nestojí ani za poslech.

Info

Brian Tyler: Iron Man 3: Original Motion Picture Soundtrack (Hollywood/Marvel Music, 2013)
www.marvel.com/ironman3

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?