Články / Rozhovory

Festival Elekce: Populárních „pouštěčů“ je tady možná příliš

Festival Elekce: Populárních „pouštěčů“ je tady možná příliš

Daniel Katz | Články / Rozhovory | 26.09.2013

Už v červnu se uskutečnil v pražském prostoru MeetFactory první ročník festivalu elektronické hudby Elekce a už teď je jasné, že bude další. Jaké to bylo, jaké to bude a jak velké sousto si organizátoři, pro které to byla první velká akce svého druhu, ukousli? Reaguje Šimon Holý.

Festival Elekce se zaměřuje na tuzemskou elektronickou scénu. V jakém je stavu ve srovnání se zbytkem Evropy?
Podle mě na tom není špatně, ale není moc vidět a posluchač si musí skupiny hledat sám. To je ostatně i jedno z našich témat pro příští rok. Navíc je důležité si to, co bychom tu mohli nazvat jako „scénu“, ještě rozdělit na kapely a DJe. Kapel je tu v podstatě mnoho a často jsou velmi zajímavé, nicméně se jedná spíše o elektroniku temnou, glitchovou, ambientní, „špinavou“. Víceméně tu chybí něco jako electro-pop, což je trochu zvláštní, jak v porovnání s našimi sousedy, tak i třeba Francií, Amerikou, nebo třeba Japonskem. U DJů je to velmi rozrůzněné, někteří hrají čistě svoje věci, někteří své věci míchají s cizími a někteří hrají jen nepůvodní tracky. Navíc je tu ještě to populární dělení na „DJe“ a „pouštěče“ – populárních „pouštěčů“ je tady možná příliš.

Kde se v současné době elektronické hudbě daří nejvíc?
Na tuhle otázku nejde odpovědět. Už jen kvůli přesahu elektronické hudby do popu, ale i do jiných nemainstreamových žánrů. Elektronické hudbě se teď tak trochu daří všude!

A odkud čerpá česká elektronické hudba inspiraci?
Tak trochu tím odpovídáš na myšlenku, jestli se dá řešit, jestli tu vůbec něco jako „scéna“ v Česku je. Těch inspirací ma každý mnoho a každý úplně odjinud.

Co jsou nejaktuálnější a nejoblíbenější trendy?
Ty jo, to je subjektivní... Mě baví ten návrat devadesátek.

Které trendy se ukázaly jako „prázdné“ a vyšuměly mnohem dříve, než by se kdokoli nadál? Jakou platnost mají vůbec trendy v elektronické hudbě?
Mají platnost krátkou a navíc je jich příliš. Pro mě byl třeba osobně velmi prázdný populární „electro-houseový“ Skrillexův sound, který se ještě podivně nazval dubstepem, kterým nikdy nebyl. Je docela vtipný, že teď mi to už nevadí a když to slyším v jedné věci z dvaceti, tak to i uvítám. Trochu zvláštní je pro mě současná obsese trapem, to mě taky nějak úplně nechytlo. Ale u všech těchto věcí se nedá říct, že by se ukázaly jako prázdné. To uvidíme až za pár let.

Jaké jsou nejlepší evropské festivaly elektronické hudby a kde se inspirovala Elekce?
U mě vítězí jednoznačně Melt!. Ale Elekce je samorost se vším všudy – nemůžu říct, že by se někde inspirovala.

Jaké postavení ma v dnešní moderní elektronické scéně techno, house a drum'n'bass?
Vrací se nám do trendu devadesátky, vrací se nám ve vší síle na scénu i všechny tyto zmíněné žánry, kromě house, který je tu stále, jen v různých formách. Je to vidět dobře i na popu. Drumnbass a například Nelly Furtado Big Hoops, Rita Ora s DJ Freshem Hot Right Now, i když je to trochu jiný případ, ale pak i třeba Björk a její Crystalline. Nemluvě o Rudimental.

Dá se i dnes DJing chápat jako umění?
Bez debat. Když vidíte naživo dobrého Dje, je to zážitek, který se často vyrovná i živé kapele.

Elektronické scéna a drogy: je to už přežitek, nebo to k tomu stále patří?
Situace se změnila. Drog je podle mě méně, ale pořád tu jsou. Teď jsme to řešili s jednou mojí kamarádkou, která to trefně glosovala: Dřív party začínaly později a končily dřív – proto byla větší potřeba drog, aby se to rychleji rozjelo.

Jaký měl význam pro českou elektronickou scénu CzechTek?
Na tohle se mi nechce úplně odpovídat, protože buď bude ta moje odpověď krátká a jednoduchá a zplošťující, nebo bude dlouhá a budu zacházet někam, kam vůbec nemám... Význam měl zkráceně pro teknaře, význam měl politický, význam měl tak i náladou ve společnosti.

Podle jakého klíče sestavovala Elekce svůj line-up? A jak se to bude lišit příští rok?
Cílem prvního ročníku bylo představit českou elektronickou hudbu jako celek. Už na začátku jsme si však museli vymezit ten termín „česká elektronická hudba“ s tím, že tekno, trance, drumnbass, hardstyle a podobné styly už své festivaly mají a nás zajímá něco, co jde spíš směrem ke klubové scéně, electro-popu, housu, a podobně. Vytvořili se nám tak tři bloky – jeden pro živá vystoupení, dva bloky DJské a zpětně mám vlastně pocit, že ten původní cíl jsme splnili. Příští rok se nám dramaturgie kompletně mění – scénu jsme ukázali a teď se posouváme dál. Představuju si to tak, že v prvním roce jsme na čisté ploše vytyčili body a teď je budeme spojovat. Heslo příštího roku je „Spolupráce“ a toto heslo se má objevit v rámci celého festivalu. Měli jsme první soustředění, kde měli všichni šanci slyšet projekty, které bych chtěl, aby se v příštím roce na Elekci objevily, a všichni z toho byli nadšení.

Kolik fanoušků jste čekali a kolik jich opravdu přišlo?
Upřímně jsme čekali více návštěvníků, ale v rámci našeho interního „krmení zpátky“ neboli feedbacku (to slovo nenávidím) jsme nakonec byli schopní zjistit, proč přišlo méně lidí. Nicméně o elektronickou hudbu zájem je. Podpořili nás mnozí umělci i mnozí fanoušci a náštěvníci a za to jsme jim moc vděční. Dokonce nám někteří lidé říkali, ať je Elekce jednou za půlrok!

V čem jste se poučili?
Celý festival vznikl v podstatě nadšenecky na koleni. Těch zkušeností je šíleně moc a navíc si myslím, že další ještě časem budou objevené. Jak tyhle zkušenosti budeme schopní využít, uvidíme v rámci příprav druhého ročníku.

Jak vám pomohl Hithit?
Pomohl. Je to dobrý způsob, jak můžou nadšenci pomoct nadšencům.

Jaké pořady v českých médiích a které časopisy/hudební portály poskytují nejlepší tipy na elektronickou hudbu? Kam chodí člověk, který chce zůstat v obraze?
Člověk, který chce zůstat v obraze, musí asi chodit nejčastěji na internet. Super platforma je například EasternDaze nebo mě napadá i beats.pm, ale koneckonců i facebook Elekce teď a zároveň v průběhu roku upozorňuje a bude upozorňovat na kvalitní českou elektroniku. Zcela upřímně se přiznám, že vůbec nevím, jaké pořady o elektronice má třeba Radio1. Na Radiu Wave se každopádně elektronická hudba objevuje hojně a často. Zajímavým představitelem je například Meotar, který se zajímá o trochu méně tradiční elektronickou hudbu.

Takže Elekce bude... Nechystáte nějaké další „vedlejší“ akce?
Elekce bude i napřesrok, pokud vše vyjde, jak má. Rozpracovaný teď máme jeden větší projekt, který vzniká přímo pod naším festivalem, přičemž bychom chtěli jezdit do škol. Víc o tom ale ale nemá smysl mluvit. Nejdříve se na něj musí najít peníze.

Info

http://elekcefestival.cz
https://facebook.com/elekcefestival
https://soundcloud.com/elekcefestival

foto (c) Josef Charvát

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ivan Hronec (Edison Filmhub): Nemáš kino, nemáš pravdu

redakce 25.06.2019

V pražské Jeruzalémské ulici se zkraje června otevřelo nové kino Edison Filmhub, pročež jsme se zeptali ředitele Film Europe Ivana Hronce.

Hradby Samoty: Priestor pre každého, ale našťastie nie pre všetkých

redakce 24.06.2019

Hradby Samoty, to není zrovna normální festival, a to jak lajnapem, tak umístěním i celkovou myšlenkou. Víc nám řekla dvojka z pořadatelského týmu.

Vstupní prohlídka: Timbertwig

redakce 24.06.2019

Timbertwig mají za sebou jedno EP, ale písniček je více, jinak by taky nemohli koncertovat po Evropě.

Broněk Slezák, Jana Fryzelková (MišMaš party): Pro nás je to přelomový ročník

redakce 19.06.2019

Mišmaš párty je ideální příležitost zkusit i něco, co je daleko za hranicemi, které si většina umí představit. To je snad princip festivalu, ne?

Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo

redakce 18.06.2019

V diáři australských The Last Drinks, kteří jsou známí divokými koncerty, jsou tři neobvyklé tuzemské štace. Rychlé otázky a ještě rychlejší odpovědi Cash Savage.

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den II.

redakce 17.06.2019

V první části rozhovoru jsme se s ním bavili zejména o showcasech obecně a jejich vnímání v tuzemském prostoru, v druhé části se rozletíme po world music.

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den (část první)

redakce 10.06.2019

S Jirkou Moravčíkem nejen o festivalech, africké hudbě či relevanci termínu world music, ale také o tom, že „duši hladící hudby“ se jen tak nezbavíme.

Pořadatelská: Jan Bartoš (Prague Music Performance)

redakce 07.06.2019

Prague Music Performance je mezinárodní festival a institut zaměřující se na organizování koncertů i interpretačních kurzů sólové hry i komorní hudby. Zpovídáme zakladatele a šéfa Jana Bartoše.

Tonda Kocábek (Boskovice, Kaštan): Mám své jistoty

redakce 03.06.2019

Na Bílou horu si znovu našly cestu kapely z temných sklepů i popového výsluní, a to zdaleka nejen ty domácí. Tradiční klub Kaštan proživá obrození, Tonda Kocábek je u toho.

Markéta Fantová (Pražské Quadriennale): Vystavovat divadelní zážitky a neztratit přitom identitu

redakce 31.05.2019

Rozhovor s uměleckou ředitelkou Pražského Quadriennale o vystavování současné scénografie a udržování identity scénografické profese. Živé umění, živý prostor.