keša | Články / Reporty | 25.07.2016
Dalším snímkem 42. Letní filmové školy ze sekce Film a živá hudba, němé počátky sci-fi, je Cesta na Mars od dánského režiséra Holger-Madsena z roku 1918, první celovečerní sci-fi film.
Kittchen doprovází němý film na LFŠ už poněkolikáté, loni společně s Flash the Readies, předloni s Tomášem Neuwerthem (Nierika, Lu). Dnes má na palubě krom Neuwertha ještě Martina Černého (Rudovous) a u mixu Tomáše Havlena (post-hudba).
Kittchen zdraví publikum, a nezůstává jen u toho, přezpívává titulky filmu a komentuje to, co je za nimi. Spoileruje, dozvídáme se, které postavy filmu budou mít důležitou roli v budoucnu, vidí do zákulisí produkce, prokoukne líčení herců, komparzisty na scéně. Popisuje postavy, jejich oblečení, to, co vidíme i nevidíme, popouští uzdu fantazie, je mu jedno, jak to vyznívá, má nás na háku. K tomu přimíchává texty svých písní, slyšíme kus jeho desky Kontakt.
Další originální zářez na filmovce, to jsme tady v takovém rozsahu ještě neviděli. I když, před lety tu zabodoval Petr Cerha alias Nasty, beatboxer, co si dělal prdel z krátkých němých filmů. Zazněli Queen, ukočíroval to, prvoplánová zábava.
Kittchen s posádkou si dělá svou vlastní výpravu na Mars, film ho zajímá jen částečně, on je tady absolutní kapitán. Theremin Martina Černého a elektronické bicí Tomáše Neuwertha jsou jen theremin a elektronické bicí, nic víc. To klidně můžou mít v ansámblu harfu a vozembouch. Je to hra, kdo s koho? Vůbec nevím, jak to mám přežít do konce. Kdyby mě nezajímalo, jak tento naivní film dopadne, jsem už dávno v trapu. A kdyby mě nezajímalo, jak dopadne Kittchen se svou ožralou posádkou, jsem už taky dávno v trapu. Jde o tak velkou nadsázku, kterou nechápu? Je to víc naivní a trapné než film samotný, nebo si z nás Kittchen dělá jen nehoráznou prdel a posouvá hranice svého přednesu až tam, kde už žádné hranice nejsou? Obojí je možné.
Kittchen si nechá ještě jeden song na závěr a hraje ještě dlouho poté, co je na sále světlo a lidi odcházejí, zazní píseň Jezero a snaha předat hlas publiku. Pokus o Kontakt? To je ono? "My jsme Kittchen, kdo jste vy?" Jdu z kina ven a stejně nevím, která bije. Necítím nic, stejně jako jsem necítil nic ani předtím. To nejsem já.
Letní filmová škola 2016
Film a živá hudba: Němé počátky sci-fi
Cesta na Mars (Himmelskibet, 1918), hudební doprovod: Kittchen to Mars
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.