Články / Sloupky/Blogy

Film a živá hudba: Friedrich Wilhelm Murnau vs. Metronome Blues

Film a živá hudba: Friedrich Wilhelm Murnau vs. Metronome Blues

keša | Články / Sloupky/Blogy | 05.08.2018

Poslední němý film, který Friedrich Wilhelm Murnau natočil ještě v Německu, adaptace Goetheova Fausta z roku 1926. Předposlední snímek ze sekce Němý film s živým hudebním doprovodem, který bylo možné vidět a slyšet na 44. Letní filmové škole.

Metronome Blues, frajeři z Brna, naprostá klasika, kytara, basa, bicí, zpěv. Jenže dnes k Faustovi beze zpěvu, zato se synťáky navíc. Husí kůže a ježení chlupů přichází nečekaně brzo. Mefisto v obřím plášti nad městem, celé halí mor, jedna mrtvola za druhou, vichřice, zmar, noise pod plátnem, jeden z letošních vrcholů už se začátkem filmu.

Let Fausta a Mefista na satanském spřežení nad poli, lesy, hrady a moři, naaranžovaný svět, neuvěřitelné trikové záběry, k tomu synťák, basa a bicí. Metronome doprovází tuto zběslou jízdu podivnou verzí osmdesátkového postpunku. Dalším bodem je svatba nejkrásnější ženy, Parmské vévodkyně, která vlastně není vůbec nejkrásnější a ta svadba asi ani není v Itálii, ale dle harmonií spíše v Turecku nebo někde na Blízkém východě. Metrome dovedou rychle měnit barvy i místa, skvěle se jim to daří a to ve svém týmu nemají žádného Mefista, pokud vidim správně.


V konverzačních a klidnějších pasážích se muzika drží spíše při zemi, z kapely nikdo netrčí, zdánlivě se nic neděje. Metronome Blues se filmu podřizují, ctí jeho hranice, nekoření ho a nedávají mu další rozměr, jde o hudební doprovod v pravém slova smyslu. Čekání na finále je sice delší, stojí však za to. Markétku upalují na hranici, Faust jí jde naproti. Přihořívá, na plátně i pod ním se přikládají polena, další noise salva, zasloužená katarze, to čekání se vyplatilo.

Dozvuky posledních tónů dokreslí titulek Love, husí kůže potřetí. Po něm už jen Ende, ale kapela nekončí, s klidem si ozvučí ještě závěrečné titulky. Metronome Blues by se mohli dnes jmenovat klidně Metronome Noise, Grunge, Ambient, Rock, Postrock, Postpunk, Psychedelic. A mezi pedály zaplý škatulkový teleport.

Info

44. Letní filmová škola
27. 7. - 5. 8. 2018
Uherské Hradiště
fb festivalu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co právě v elektru kutěj: Mocné elektronické výboje slovenských mimozemšťanů

Richard Kutěj 27.06.2020

Slovenský elektronický label Aliens Production zásobuje mezinárodní scén povedenými releasy už od roku 1997. A mocně rozjel i letošní sezonu.

Jeden pytel pro všechny děcka. Jak se v Česku (ne)píše o novém rapu.

David Čajčík 25.06.2020

Hudební průmysl se změnil dávno, rap je nový pop, jen si toho česká žurnalistika nevšimla, respektive to odmítá reflektovat.

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.