Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 30.07.2016
Letošní podoba sekce Film a živá hudba na Letní filmové škole v Uherském Hradišti se zaměřila na ranou éru sci-fi a poskytla více než kdy jindy příležitost velkému množství relativně neznámých hudebních formací. Ukázkovým příkladem byla instrumentální dvojka Alphones, která do programu sekce přibyla až na poslední chvíli, ale předvedla do detailů promyšlený doprovod bez nejmenší chyby.
Němý film Velezrada z roku 1929 se zabývá dodnes aktuálním tématem střetu dvou velmocí, které si navzájem hrozí vyhlazením, zatímco v pozadí tahají za nitky chamtivé zbrojařské firmy. Nejedná se však ani zdaleka o tradiční sci-fi napěchované spoustou futuristických propriet jako vesmírné lodě, laserové zbraně nebo cestování v čase. Děj filmu se naopak odehrává v tehdy nepříliš vzdálené budoucnosti 50. letech, kdy zdařile předpovídá vývoj světa a technologií. Právě naprostá uvěřitelnost a absence nechtěně humorných pasáží je jednou z nejsilnějších zbraní tohoto snímku.
Hudební doprovod stejně jako film začínají zprvu nenápadně, kdy se decentně prolíná basa, lehké údery bicí a několik elektronických zvuků. Jakmile se však zjeví sugestivní vize bombardování newyorských mrakodrapů a kapela spustí mathcoreový nářez, dostaví se ono pověstné mrazení v zádech. Podobně emociálně vypjatých momentů předkládá film ještě několik, kdy vrchol představuje davová scéna na letišti, na kterém statečné ženy oděny v bílém brání vzlétnutí stíhaček. Vzhledem ke stopáži krátce přes hodinu, snese dynamika filmu srovnání i se současnou produkcí.
Vážné pacifistické vyznění snímku naštěstí odlehčilo také několik vtipných vsuvek. Jako píseň míru byla zvolena Lennonova hymna Give Peace A Chance a do posledního místa zaplněné kino si vystřihlo sborový zpěv. Něco takového můžete zažít pouze na Letní filmové škole.
Film a živá hudba: Velezrada vs. Alphones
Velezrada / High Treason (Maurice Elvey, 1929)
29. 7. 2016 Kino Hvězda, Uherské Hradiště
www.lfs.cz
foto © Karolína Tomečková
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.