Články / Reporty

Film a živá hudba: Deník ztracené vs Vložte kočku

Film a živá hudba: Deník ztracené vs Vložte kočku

keša | Články / Reporty | 29.07.2013

Třetí den začala na Letní filmové škole v cyklu němých filmů retrospektiva německého režiséra Georga Wilhelma Pabsta, rodáka z Roudnice nad Labem. Jeho filmy uvidíme v této sekci až do konce festivalu. Jako první byl uveden snímek Deník ztracené z roku 1929 s hudebním doprovodem kapely Vložte kočku.

Znám jen málo českých kapel, které mají na koncertech tak odlišný projev oproti studiovým nahrávkám. Dokonce jsou i takoví, co jejich desky neposlouchají, i když tvrdí, že je to jejich oblíbená kapela, naživo. Mám rád obě roviny – po dnešku ale i tu „filmovou“.

Vložte kočku se na 107minutový set připravili perfektně. Začali po krátkém „mlčení“ přísně, odklepnutím bubenických paliček, a pak už nenechali diváky téměř vydechnout. K jednotlivým scénám vložili svůj zvuk známý z koncertů. Místo zpěvu si vybrali dvě vedlejší postavy filmu, slizkého lékárníka, kterému klávesák vkládal do úst mumlání dementa, a zápornou postavu ženy, kterou houslista uváděl v jednotlivých scénách ostrými afektovanými výkřiky do mikrofonu svého nástroje. Tím skvěle uvedli charakter postav, které už dál nepotřebovaly ani filmové titulky.

I když byl ve Slováckém divadle abnormální hic, několikrát mi během koncertu vyvstala husí kůže, některé scény byly tak dokonalé! V momentě, kdy hlavní hrdinka pyká v nápravném křesťanské zařízení a je spolu s ostatními týrána plešounem a řádovou sestrou v krutém rytmu úderů na gong, kočky jsou tam, s transformovaným songem DD z desky Táta. Když zákazník v nevěstinci obskurně tančí s hlavní hrdinkou, kočky jsou tam, v disko rytmu. Scény, kdy zasáhne do děje hrabě, jsou free jazz, skutečný a od koček. Tango v nevěstinci? Je tango od koček. K ukládání rakve do jámy hraje varhanní pohřebácká. A ten abnormální hic, v koupačce na pláži u moře, hraje abnormální hic, prostě Ivan Mládek, od koček. Závěrečná scéna je doprovázena přednahraným a modulovaným čtením všech titulků k filmu od začátku až do konce. Včetně konce.

K celé projekci si kapela nechala puštěný i originální „zvuk“ filmu, vrnění promítačky. Ten využili hlavně v momentech menších pauz, kdy záběry zůstaly bez jejich hudby. Tyto momenty působily naprosto přirozeně, i když na plátně probíhala akce. Vložte kočku museli zkoušet k tomuto filmu neuvěřitelné kvantum hodin, protože kdo si dovolí takové kousky s ledovým klidem, ten ví, co dělá. A o tom na sále, soudě dle závěrečného aplausu, nikdo nepochyboval.

Info

Letní filmová škola 2013
Film a živá hudba: Deník ztracené (hudební doprovod: Vložte kočku)
28. 7. 2013, Slovácké divadlo, Uherské Hradiště

foto © David Kumermann

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera.

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.