Články / Reporty

Filmové Hradiště 2019 III: Slovenský den - Lasica, Mečiar a punkáči

Filmové Hradiště 2019 III: Slovenský den - Lasica, Mečiar a punkáči

Jakub Šíma, Michal Smrčina | Články / Reporty | 31.07.2019

Když jsem se po šesti dnech s minimálním příjmem potravy a průběžném, avšak neefektivním kloktání slivovicí dovtípil, že se sám vyléčit nedokážu, vydal jsem se k praktickému lékaři. Kromě nezbytných otázek ke stanovení diagnózy došla řeč i na Letní filmovou školu. „Každý večer ráda někam zajdu. Třeba jen na víno nebo na film na Masarykovo náměstí. Ještě jsem neviděl Teroristku, na tu bych šla,” řekla sestřička a zároveň dodala, že především na sociálních sítích si někteří místní stěžují na zvýšený hluk a nepořádek ve městě, což uzavřela prozaickým: „Nikdy se nezavděčíš všem.“ Mladá doktorka se dokonce neváhala pochlubit, že má doma akreditaci a po ordinačních hodinách ráda zamíří do některého z promítacích sálů. Celá konverzace dobře ilustruje, že festivalu a městu se daří žít v relativní symbióze. Hradišťané hojně navštěvují večerní projekce letního kina a o jednom z víkendů je náměstí zaplněné lidmi přetékajícími až do přilehlých uliček.

„Tetá, já pojedu, prý sa to tam už štosuje,“ oznámila zvesela postarší návštěvnice vinárny směrem k provozní, aby se vzápětí vydala na kole do Klubu kultury, kde hráli v Polsku divácky velmi úspěšný snímek Klér. Enormní zájem vyvolal i tady, fronta do sálu se táhla z předsálí až ven, kde sahala ještě notný kus do vedlejší ulice. Nejmocnější divácký zájem celého festivalu. Což byl také důvod, proč si Klér budu muset pustit až doma.

Zaměřujeme se i na východ, tedy na Slovensko. Hořké dokumenty Marka Kuboše zobrazují nehezkou realitu divokých devadesátek – korupce, reflexe lokální politiky, přehrávání, křečovité úsměvy. Mečiarovské léta nebyla ničím záviděníhodným, ale poskytují vděčný materiál zrcadlící jak možnosti mediální manipulace, tak úroveň tehdejší politické scény.

Jedním z dalších slovenských snímků byl letošní Punk je hned! Juraje Šlauka. Název je mírně zavádějící, když punk je tu považován za ospravedlnění toxických existencí. Křivák s nášivkou kapely Malomocnost prázdnoty je asi nejpunkovějším atributem, jinak se jedná o sondu do depresivního prostředí okraje společnosti. Alkohol, drogy, hádky, spanilá jízda automobilem z okraje skály, nikdy nebylo líp. Následovala více než zajímavá diskuze s režisérem, pro něhož jde o autobiografické dílo. Několikaslovné, ovšem velmi pregnantní odpovědi a přítomnost autorových aktivních comrades umocnily vyznění oficiálně hraného, ovšem výhradním využitím neherců a příběhem spíše dokumentárního filmu. Autentičtější už to být nemohlo.

fotogalerie z dalšího festivalového dne tady

Host, jehož přítomnost potěšila nejvíce, byl Milan Lasica. Nestor slovenského humoru přijel kromě účasti na masterclass představit i některé své méně známé filmy. Jedním z nich byl Utekajte, už ide… Pozoruhodná zápletka staví na rodině, která se omylem probourá do sousedního bytu, a protože je mnohem větší než ten, v němž se tísní, tak jej začne tu a tam využívat. Tato situace postupem času generuje další a další bizarní i komické situace. Scenáristicky originální dílo s poměrně neočekávaným rozuzlením není ukotveno v socialistických reáliích a jeho humor funguje i dnes. Lasica po filmu přiznal, že postava kouzelníka, jehož ve filmu ztvárňuje, byla jedna z těch, kterou nemusel vůbec hrát, stačil přirozený projev, tedy nedbalá elegance a charisma. Ostatně jediný film, kde prý skutečně hrál, byli Tři veteráni a režisér Oldřich Lipský jej k tomu donutil tím, že mu nedal roli, kterou Lasica chtěl.

Letošní program sekce New Queer Cinema zdaleka nejde jen po současné tvorbě, takže lze spatřit některé z ustavujících filmů. Třeba Jed (1990) debutujícího Todda Haynese anebo Edwarda II. (1991) anglického klasika Dereka Jarmana. Tento snímek rozhodně není klasickým historickým dramatem. Je mu vlastní divadelní pojetí scény a takřka halucinogenní sled záběrů, z nichž prosvítá známý příběh anglického krále a jeho milence. Film lze sledovat z několika perspektiv, historické nebo sociologické, ale především je o dominanci, submisivitě a bezmezné lásce.

Info

Letní filmová škola
26. července - 4. srpna 2019
Uherské Hradiště

foto: Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...