Články / Sloupky/Blogy

Filmy ve Varech: Eleanor Rigby a Jessica Chastain

Filmy ve Varech: Eleanor Rigby a Jessica Chastain

Lukáš Masner | Články / Sloupky/Blogy | 14.07.2014

Ke konci festivalu už člověku nezbude nic jiného, než dohánět resty a nakoukávat filmy, které mu z nějakých důvodů unikly. Jedním z nich je pozoruhodná komedie Frank, pojmenovaná podle excentrického protagonisty filmu. Enigmatický Frank (Michael Fassbender) je leaderem avantgardní hudební skupiny The Soronprfbs a jako výraz své image nosí na hlavě obří papírovou masku. Film sleduje osudy roztodivné party hudebníku, nekonečné nahrávání desky a první koncertní šňůru po Spojených státech - to vše s humorem, ale i nádechem jemné melancholie, která dokáže vehnat slzy do očí. Frank je oslavou nesplněných snů a bojů s vnitřními démony. Vtipným způsobem pojímá vliv sociálních sítí ve vztahu k umění a populární hudbě, význam self propagace, který nejednou předbíhá umělecké kvality, vytváří nezbytný a důležitý krok vedoucí k zájmu o samotný produkt. I navzdory poněkud rozeklanému tempu zůstává Frank velmi svěžím a v několika motivech i důležitým filmem, který obratně a zcela samozřejmě střídá roviny a nálady.

Předpremiéru si odbyl i český snímek Zejtra napořád debutujícího režiséra Rudolfa Havlíka. Tragikomedii trápí veškeré symptomy filmových prvotin - nefunkční dramaturgií počínaje a inscenační toporností konče. Příběh vypráví o muži, který se po zpackaném kšeftu pro ostříleného mafiána rozhodne změnit život, najít si milující ženu a pokud možno urovnat všechny spory a vzniklé potíže. Režisér má bezesporu spoustu inspiračních vzorů, které ve výsledku nechce opomenout, avšak pramálo osobitosti a smyslu pro originalitu a výlučnost. Ve frenetickém rytmu cituje Trainspotting, jindy zuřivou efektnost filmů Guye Ritchieho, to vše s maximálním důrazem na vytříbený vizuál a hudební složku, která evokuje patetické kompozice Hanse Zimmera, o to méně dbá na dramaturgickou nebo dramatickou sevřenost. Filmu sice nelze upřít řemeslné kvality, ale co naplat, plochost postav, nelogičnost jednání a marný boj se stylem a žánrem (kontury akčního thrilleru), který našemu prostředí zkrátka není nakloněn, jakoukoliv snahu bezpečně podrývá.

Intenzivní festivalový život nabízí kromobyčejný temporytmus, díky němuž ani po několika filmech nepropadáte únavě či divácké otupělosti vůči přílivu další podívané. A pokud ano, vždy se najde snímek, který vás z podobné letargie dokáže vytrhnout. Tuto službu hravě obstaralo brilantní drama Neda Bensona Zmizení Eleanor Rigby: Ona - část dvojdílného „dialogu“ mladého manželského páru, který se po tragické události pokouší vrátit do života a dát mu nový směr. Každý film je vyprávěn z jiného úhlu pohledu (ženské a mužské perspektivy), v určitých momentech se však oba segmenty pojí a dohromady vytváří komplexní obraz událostí, které překračují běžnou zkušenost, vyžadují přehodnotit své priority, vypořádat se s odcizením a utišit bolest. Komorní film je především intenzivním hereckým koncertem Jessicy Chastain a Jamese McAvoye. Drama jako důraz na portréty tváří, sled subjektivních a především subtilních obrazů, řady pomíjivých i nesmazatelně vrytých vzpomínek, které navždy vytvořily pevné pouto mezi zlomenými manželi. Snímek Zmizení Eleanor Rigby: Ona je působivý ve své jednoduchosti a zdánlivé nedramatičnosti, přesto dokáže velmi přesně a pravdivě podat drobnokresebný obraz situace, která v postavách zanechává citový chaos, nutí činit pochopitelné přešlapy, ale i velmi pevná a věcná rozhodnutí.

Info

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
4. - 12. 2014, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Polemika nad novými Idles

redakce 25.09.2020

Dnes vyšla nová deska Idles. Titulní téma nového Full Moonu doplňujeme poznámkou Johnnyho Násilníka a překladem textu Liase Saoudiho z Fat White Family.

Preview: Ostrava Kamera Oko

redakce 21.09.2020

Oko se letos odehraje ve dvou víkendových blocích, v podmínkách stísněných celospolečenskou situací, přesto garantuje, že se bude na co dívat.

Kam na rajz s Tomášem Poštulkou (Jeden svět)

redakce 07.09.2020

Která z kulturních povyražení si ve zbytku roku 2020 nenechá ujít dramaturg lidskoprávního dokumentárního festivalu Jeden svět?

Šejkr #46: Beba Fanta, Chupa Chups

Michal Pařízek 27.08.2020

V následujícím Full Moonu vyjde text, díky kterému jsem se po hodně dlouhé době vrátil k Hüsker Dü, a u Grinderman mám zase pocit, že jsem je pořádně pochopil až…

Milý Dušane Svíbo!

Ondřej Bezr 18.08.2020

Přečetl jsem si tvůj příspěvek o Martinu Věchetovi, potažmo nadcházejícím festivalu TrutnOFF BrnoON. Není to bohužel nic jiného než normální hejt...

Děti nebes, nebo smějící se (rudé) bestie?

Dušan Svíba 17.08.2020

Trutnovský „Woodstock“ byl vždycky známý svým hraním si na indiány a na underground. A taky na chudáky.

Loni (jsem nebyl) v Marienbadu

cyril kosak 06.08.2020

Ahoj, mami. Tak jsem vyrazil do Mariánských Lázní, na Moody Moon Noize.

Oplatky z kolonády aneb Moody Moon Noize v letmých ohlasech

redakce 04.08.2020

Víte, jak poznáte povedenou akci? Nikomu se nechce domů. Na kolonádě to bylo přesně takhle, někdo se zdržel o den déle, jiný o dva...

Co právě v elektru kutěj: Mocné elektronické výboje slovenských mimozemšťanů

Richard Kutěj 27.06.2020

Slovenský elektronický label Aliens Production zásobuje mezinárodní scén povedenými releasy už od roku 1997. A mocně rozjel i letošní sezonu.

Jeden pytel pro všechny děcka. Jak se v Česku (ne)píše o novém rapu.

David Čajčík 25.06.2020

Hudební průmysl se změnil dávno, rap je nový pop, jen si toho česká žurnalistika nevšimla, respektive to odmítá reflektovat.