Články / Sloupky/Blogy

Filmy ve Varech: Eleanor Rigby a Jessica Chastain

Filmy ve Varech: Eleanor Rigby a Jessica Chastain

Lukáš Masner | Články / Sloupky/Blogy | 14.07.2014

Ke konci festivalu už člověku nezbude nic jiného, než dohánět resty a nakoukávat filmy, které mu z nějakých důvodů unikly. Jedním z nich je pozoruhodná komedie Frank, pojmenovaná podle excentrického protagonisty filmu. Enigmatický Frank (Michael Fassbender) je leaderem avantgardní hudební skupiny The Soronprfbs a jako výraz své image nosí na hlavě obří papírovou masku. Film sleduje osudy roztodivné party hudebníku, nekonečné nahrávání desky a první koncertní šňůru po Spojených státech - to vše s humorem, ale i nádechem jemné melancholie, která dokáže vehnat slzy do očí. Frank je oslavou nesplněných snů a bojů s vnitřními démony. Vtipným způsobem pojímá vliv sociálních sítí ve vztahu k umění a populární hudbě, význam self propagace, který nejednou předbíhá umělecké kvality, vytváří nezbytný a důležitý krok vedoucí k zájmu o samotný produkt. I navzdory poněkud rozeklanému tempu zůstává Frank velmi svěžím a v několika motivech i důležitým filmem, který obratně a zcela samozřejmě střídá roviny a nálady.

Předpremiéru si odbyl i český snímek Zejtra napořád debutujícího režiséra Rudolfa Havlíka. Tragikomedii trápí veškeré symptomy filmových prvotin - nefunkční dramaturgií počínaje a inscenační toporností konče. Příběh vypráví o muži, který se po zpackaném kšeftu pro ostříleného mafiána rozhodne změnit život, najít si milující ženu a pokud možno urovnat všechny spory a vzniklé potíže. Režisér má bezesporu spoustu inspiračních vzorů, které ve výsledku nechce opomenout, avšak pramálo osobitosti a smyslu pro originalitu a výlučnost. Ve frenetickém rytmu cituje Trainspotting, jindy zuřivou efektnost filmů Guye Ritchieho, to vše s maximálním důrazem na vytříbený vizuál a hudební složku, která evokuje patetické kompozice Hanse Zimmera, o to méně dbá na dramaturgickou nebo dramatickou sevřenost. Filmu sice nelze upřít řemeslné kvality, ale co naplat, plochost postav, nelogičnost jednání a marný boj se stylem a žánrem (kontury akčního thrilleru), který našemu prostředí zkrátka není nakloněn, jakoukoliv snahu bezpečně podrývá.

Intenzivní festivalový život nabízí kromobyčejný temporytmus, díky němuž ani po několika filmech nepropadáte únavě či divácké otupělosti vůči přílivu další podívané. A pokud ano, vždy se najde snímek, který vás z podobné letargie dokáže vytrhnout. Tuto službu hravě obstaralo brilantní drama Neda Bensona Zmizení Eleanor Rigby: Ona - část dvojdílného „dialogu“ mladého manželského páru, který se po tragické události pokouší vrátit do života a dát mu nový směr. Každý film je vyprávěn z jiného úhlu pohledu (ženské a mužské perspektivy), v určitých momentech se však oba segmenty pojí a dohromady vytváří komplexní obraz událostí, které překračují běžnou zkušenost, vyžadují přehodnotit své priority, vypořádat se s odcizením a utišit bolest. Komorní film je především intenzivním hereckým koncertem Jessicy Chastain a Jamese McAvoye. Drama jako důraz na portréty tváří, sled subjektivních a především subtilních obrazů, řady pomíjivých i nesmazatelně vrytých vzpomínek, které navždy vytvořily pevné pouto mezi zlomenými manželi. Snímek Zmizení Eleanor Rigby: Ona je působivý ve své jednoduchosti a zdánlivé nedramatičnosti, přesto dokáže velmi přesně a pravdivě podat drobnokresebný obraz situace, která v postavách zanechává citový chaos, nutí činit pochopitelné přešlapy, ale i velmi pevná a věcná rozhodnutí.

Info

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
4. - 12. 2014, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: ESNS 2022

redakce 17.01.2022

V rámci přesunutí kompletního programu do online prostředí sice některá jména zmizela, postrádáme hlavně Bob Vylan nebo Wu-Lu, ale i tak vybíráme ze tří stovek umělců.

Šejkr #70: Vyhlídky? Nadějné.

Michal Pařízek 14.01.2022

Ano, vyhlídky jsou nadějné, jak by ne. Krásný začátek roku, lepší alegorii pro časy, ve kterých žijeme, bychom asi nenašli... Kinterův Revolucionář a další... přísliby.

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 05.01.2022

Výroční anketa magazínu Full Moon odhalila počínaje s Novým rokem pátá až druhá místa a s premianty tu máme i celkové pořadí nejlepších loňských nahrávek.

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 04.01.2022

Tentokrát tu máme dvě ženy, každá s úplně jiným výrazovým rejstříkem, obě stejně přesvědčivé. Desky roku podle magazínu Full Moon.

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 3. místo

redakce 03.01.2022

Výroční anketa magazínu Full Moonu pokračuje a po pátém a čtvrtém místě tu máme krásné třetí. Srážka světů nebo blízká setkání jiných druhů?

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 4. místo

redakce 02.01.2022

Po včerejším pátém místě tu máme čtvrté ve výroční anketě magazínu Full Moon. Brno vs. Brighton!

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 5. místo

redakce 01.01.2022

Pátá příčka Desky roku podle magazínu Full Moon přináší za rok 2021 pozoruhodné setkání, a takových nebude málo ani v dalších dílech tradiční ankety málo.

Šejkr #69: Open the gates!

Michal Pařízek 31.12.2021

A je to tady, poslední den roku. Bilancování nemám příliš v oblibě, ale nacházím na něm jednu zajímavou věc...

Šejkr #68: Přítulné bezpečí

Michal Pařízek 17.12.2021

Konec roku. Klasika. Jako by toho stresu nebylo celý rok dost, na závěr si to vždycky ještě vyšperkujeme...

Šejkr #67: „So be careful what you say for views...“

Michal Pařízek 03.12.2021

Nikdy jsem nehodnotil cizí motivace a odpovědnost, nebo dokonce jejich absenci. Jenže... i tenhle přístup vzal v poslední době za své.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace