Články / Reporty

Fléda neshořela aneb Trash Talk a ti další

Fléda neshořela aneb Trash Talk a ti další

waghiss666 | Články / Reporty | 23.03.2018

„Deez Nuts rozpoutají v Brně corové peklo!“ odpuzuje nadpis tiskovky od pořadatelů fesťáku, jehož zkratku si rozepisuju na Random for Pravidelní, ale jestli za kódování může akce nebo masová reakce na ni, zůstává otázkou. Už mi bylo třináct, drogy mě nebaví, ale rád budu součástí toho turné, kam mi feťáci do klokaní kapsy schovali support, co Evropu míjí. Napodruhé stíhám.

Přestože klub Fléda nenávidím ode dne, kdy jsem Wovenhand tahal repráky a nosil kafe (a z očividných důvodů), stejně mám v plánu vyzobat jednu až dvě z pěti kapel a zmizet. Jenže navzdory mlsnému jazýčku byl lajnap vyrovnaný jako v dobách, kdy nám nesmrdělo kinder-core a všechno, na co jsme zašli, bylo skvělý, byť stejný a denně. Nejedna pozvánka láká na britské Boundaries a je to shoda jmen! Ani řezničina z Connecticutu se nekoná, žádný beatdown, jen mladá drzost. Jako by Turnstile dupli na pedál, jako by se Skrotes občas pohoupali. „Oh shit! Oh SHIT!“ mává rukou Maxime a během dvaceti minut definujou, kolikrát se mi v uších ještě bude točit jejich deska Quarter Life Crisis. Možná právě proto, jakou neo-numetalovou blbost jsem čekal, mě jejich set spíš sejmul, než navnadil. Milí klučinové, Kanadu nezapřeš.

To Brutality Will Prevail znamenali slušný fitness jak na pódiu, tak pod ním, člověk se v rytmu beatdownu naběhá zleva doprava, navíc v tak velkým klubu. Nový frontman nestíhá, byť je poslední deska o poznání temnější, a je to tak správné. Přibylo melodií, trošku emíčko, míň póz a trapnosti, krok zpátky tak o deset let, strojem času operujou Capsize a i bez basáka šponujou očekávání vrcholu dneška do červených. Už jsme si stihli dát venku cigáro s Leem, stihl jsem rozjebat nejeden pokojíček v rytmu Awake, což je ta skladba, kdy běžím urvat mikrofon pro sebe.

Trash Talk rozpoutali peklo. Od PéVé přes houpačky, ale furt náser ve špinavým triku, děravý kapsy bez hovadin, kosti zlámaný skejtama v dodávce, dva na dva nggas a floutci. Když Garrett sleze z podia a opře si o něj bradu, je zle. Ten večer byl v hajzlu i na poměry flákačů, co zkonzumujou denně víc trávy než vody. Setlist otevírají starý minutový hymny, osazenstvo klubu netuší, co má dělat, ostych zlomí čajíček od merch stolku kotrmelcem do vzpažených smartphonů. Lee Spielman, výběrovka: *„How much time do ou spent on your phone daily? Put it away. If I see one more screen, I’ll smash it on the ground!/ Let’s take it outside and make the guys in white longsleeves stagedive from the roof of our tourbus over and over and over again until they fucking gets it!/ For the next song, no mosh, just pure fucking seizure!/ If you got any weed, now it’s time to spark it up!/ Last night, Real Bad was so drunk he started to piss all over the place. I still got his piss on my shoes./ Anyone who kisses our guitar player will get a free merch. Get the fuck up here NOW!“

Stage diving nekončí, Lee korzuje klubem, zpátky na stage i pod ní, jak praví heslo CONTROL CHAOS, tak se i stane, odnáším si propocený trencle a ukopnutej malíček. Moc milí kluci, na znamení dalších střetnutí zakončujeme debatu o historii Československa objímačkou. Podtrhuje to basák Spencer, co se mi u merche po koncertě snaží prodat bizarní hračku do letadla (viz obrázek). „I ain’t gonna tell ya how to play with toys, fool. U gotta use your imaginaton.“ Věděli jste, že s touhle kapelou bubnoval Joey Castillo?

A headlineři Deez Nuts? JJ Peters se vrátil k rapíkům, už není tak nasranej, vlastně tuhle párty blbost prezentuje na úrovni, kamarádsky a profesionálně, debilní techniku ‘komunikace s publikem‘ má za ty roky koncertování zmáklou, show jako prase, a jak mě jejich živáky odpuzují, naposled ten večer polknu sebezapření a uznale kývnu, byť elitářství, plácání se po zádech, panáky na stagi a podněcování k nezřízenému chlastání a fetu („Oni jsou normální kolotočáři! Blunt after blunt after blunt a po koncertě sháněj‘ papírky,“ pravil Starý Známý) mi leze krkem. Záminka k tiskárně triček splněna, Fléda neshořela. Na Brno fakt dobrý!

Info

Deez Nuts (aus) + Trash Talk (us) + Capsize (us) + Brutality Will Prevail (uk) + Boundaries (ca)
18. 3. 2018, Fléda, Brno

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.