Ivana Beranová | Články / Sloupky/Blogy | 22.12.2022
V pražském DOXu se v druhé polovině tohoto roku konala výstava s bivalentním názvem (Ne)Moc, ke které byl vydán katalog pod stejnojmenným názvem. V něm jsou představena díla autorů spadajících do kategorie art brut v kombinaci s pracemi tvůrců s akademickým vzděláním. Celkově se jedná o prezentaci děl čtyřicítky výtvarníků a společného konceptu čtveřice kurátorů. Kromě osmi základních částí, které se věnují moci a nemoci z různých úhlů pohledu, je katalog také opatřen dvěma doprovodnými texty autorů, kteří se profesionálně zabývají literární činností. Nechybí přiléhavé citáty známých osobností.
O čem ale výstava a návazně i katalog vlastně pojednávají? Autoři děl společně s kurátory zkoumají fenomény, které se váží k pojmu moci. Zkoumají nemocnou moc. To, jak se moc snaží opevňovat vnějšími zbraněmi a jak se vnější bezmoc může obrátit v moc vnitřní, mnohdy na tvůrčím poli, a to až do té míry, že si vykonavatel tvůrčího aktu vytváří paralelní reality, kterým vládne jako samozvaný demiurg. To, jak se zobrazované a libě vyhlížející atributy mění ve svůj vlastní opak, jak se z nich stávají zlověstné předměty. Zlé hračky. Oba póly dichotomie moc–nemoc tu mají jakousi fluidní povahu, přelévají se jedna v druhou, zkoumají vzájemně hranice toho, kdy se jedna obrátí v druhou, kdy moc začne vykazovat známky nemohoucnosti až nemoci, a naopak kdy se z prostoru naplněného vnější bezmocí, omezením a – mnohdy zdánlivou – stagnací začíná rodit tvůrčí akt, akt projevu moci vnitřní. Který se ovšem opět může zvrátit sám do sebe, v sebeopevňování na vnitřní úrovni až do té míry, že na sebe bere podobu psychické poruchy či nemoci. To vše také v kontextu současné geopolitické situace i celkových společenských změn.
Katalog stojí za pročtení i prohlédnutí. Je v něm spousta zajímavého materiálu k přemýšlení na téma moc a nemoc a jak spolu tyhle dva protipóly vlastně souvisejí. Člověka to přivádí k úvahám typu: „Není snad touha po moci velkým předpokladem k tomu ji vykonávat“? A na druhou stranu při zneužití moci ve vlastní prospěch: „Nemá snad na vrchol vytrčené sobectví a oddělení se od spoluprožívání a soucitu něco společného s psychickými potížemi jako s odvrácenou stranou mince jedné a té samé věci?“
Co tohle jen připomíná? Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá? Jak si kdo ustele, tak si lehne? Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění? Vyberte si.
Terezie Zemánková, Natálie Drtinová, Otto. M. Urban (editoři) - (Ne)Moc (DOX, 2022)
web
foto © Jan Slavík, DOX
Michal Pařízek 17.11.2023
Co vás pohání po těch letech v oboru, ptali se mě na kurzu kulturní žurnalistiky předevčírem v Olomouci. Že by to byl tenhle stres? Občas bych měnil.
Michal Pařízek 13.11.2023
Razítkem kvality je v neděli spuštěný předprodej na další ročník – dvě třetiny celofestivalových vstupenek se vyprodalo za několik hodin. Už máte ten svůj?
Michal Pařízek 12.11.2023
Na oltáři Janskerku stojí čtyři kotoučové magnetofony, tolik najednou jsem jich možná nikdy neviděl. Tolik jich nemá ani Amák v Golden Hive, napadne mě okamžitě.
Michal Pařízek 11.11.2023
„Která kapela vás zaujala nejvíc?“ Anketa, kterou spouští neznámý týpek na terase TivoliVredenburg začíná být čím dál vtipnější, zeptá se asi osmi lidí...
Michal Pařízek 10.11.2023
Kdo byl uvnitř? Otázka, která trápila první den festivalu Le Guess Who? většinu jeho návštěvníků. Groote Zaal patřil celý úvodní den projektu Anonymous.
Michal Pařízek 03.11.2023
Některé věci jsou prostě dané, dochází mi, když se před vchodem do Hybernie potkáme s Kristofem Hahnem, spontánně se obejmeme a klábosíme, jako bysme se viděli včera.
Soňa Pokorná 01.11.2023
Anglický punkový básník, hudebník a performer John Cooper Clarke napsal báseň Evidently Chickentown (Evidentně zasrané město), která popisuje marnost každodenního života na předměstí.
Magdalena Fendrychová 22.10.2023
Vizi budoucnosti, v níž stát přijde o umělecké talenty, načrtl během happeningu iniciativa Nenechme kulturu utichnout na Hlavním nádraží.
Michal Pařízek 20.10.2023
Zmačkáním se zlidšťuje. Vrtá mi to hlavou čím dál víc. Že by to všechno leželo v chybách, v poškozeních?
Zuzana Malá 10.10.2023
„Očekávejte neočekávatelné“ nebylo jen mottem setu Autechre, ale i celého festivalu, který si letos vzal za své přízvisko Dada.