Články / Recenze

Flying Lotus - You’re Dead!: Posun na hranice života i hudby

Flying Lotus - You’re Dead!: Posun na hranice života i hudby

Jakub Šíma | Články / Recenze | 06.11.2014

Páté album Flying Lotuse budilo rozruch už měsíc před vydáním. Zvučné hostovačky (Herbie Hancock, Snoop Dogg, Kendrick Lamar), originální artwork, chytlavý singl. Předchozí studiovka Cosmogramma ukázala, že Lotus míří dál než k balancování na hraně hip hopu a elektroniky. Nebojí se oscilovat mezi vážnohudební avantgardou, freejazzovými dechovými kotrmelci či basovými riffy od kolegy Thundercata, nejvíce je ale inspirační pole rozorané v segmentu jazzu a blues, což autor otevřeně uvádí do souvislosti s příbuzenským vztahem k Johnu a Alice Coltraneovým. Spirituální roviny v hudbě Alice Coltrane mohou sloužit k porozumění hudebnímu výrazu prasynovce. Rodinné dědictví se nezapře.

Titul You're Dead! míří nejen k bolestivé zkušenosti ztráty blízkých, zároveň je kostrou držící pohromadě 18 stop provázaných lyrickou linkou procesu umírání a smrti. Linkou, která nesleduje konkrétní příběh, ale je vedena pocity, dojmy a místy takřka neznatelnými duševními a tělesnými proměnami. Epické roviny jsou zatlačeny do pozadí kontemplativními plochami, snahou o hudební přesah k transcendenci. Temnota ovšem nenechá zahalit celek do stínu deprese a přes drobné a pečlivě vkomponované odchylky neopouští smíření nebo dokonce naději. Jednotlivé momenty jsou prezentovány pocitovými drobnokresbami a je vhodné vzít vážně autorovo doporučení a desku poslouchat na jeden zátah. I hudbu lze použít jako paliativní medicínu. You‘re Dead! není albem plným hitů, ale intenzivním thanatologickým exkurzem s náležitou dávkou přesahů. Cesta do zásvětí je cestou intenzity, kterou se přes náročnost úkolu daří inspirativně zachytit. Deska je průzkumem možností albového formátu.

Překvapivě dobře se se svými party vyrovnali hosté. Kendrick Lamar se v prvním singlu Never Catch Me snaží bláhově utéct před smrtí a přezdívka „human sacrifice“ získává další rozměr. Snoop Doggův uhlazeně slizký vokál zase nenuceně obohacuje Dead Man’s Tetris a legendární Herbie Hancock takřka nenápadně doplňuje melodii v tracku Tesla. Občas na mysli vytane podobnost s deskou Undun od The Roots, ale až na jeden sampl zůstává podobnost jen v rovině nálad. Nálad, které proudí od úvodní prog-jazzové mánie až po závěrečné zásvětní ozvuky. Aplikovat tradičních pět kroků ke smrti je možné jen částečně. Slepé skvrny duše jsou pokaždé trochu jinde, obzvláště, když snímač ohlašuje nepravidelnost srdeční aktivity. A prozření, že jen díky konečnosti je možná nesmrtelnost, často čeká až na konci.

Info

Flying Lotus - You’re Dead! (Warp, 2014)
www.flying-lotus.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

redakce 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.