Články / Reporty

Folklór svobodné Ukrajiny (Dakhabrakha)

Folklór svobodné Ukrajiny (Dakhabrakha)

Aneta Kohoutová | Články / Reporty | 28.05.2019

„Ty sis nevzala nic vzorovanýho!“ křičí na nově příchozí parta postávající už hodnou chvíli před Palácem Akropolis a demonstrativně ukazuje na svoje vyšívané košile a krojované sukně. Nepsaný dresscode je zřejmý. Barvy, vzory, výšivky, výbuch etna. Hlavní hvězdou večera jsou totiž Dakhabrakha, world music kvartet z Kyjeva.

Je vyprodáno. O půl deváté takřka neviditelně vklouzává na podium portugalské duo Lavoisier. Orientální kytara a dramatický ženský vokál v kombinaci s teatrálním projevem vnáší do vydýchané atmosféry závan letní flamenco noci. Diváci cení vesměs kabaretní podívanou dlouhým potleskem a hvízdáním.

Nikdo se ani nepohne z vybojovaného místa. Po pár minutách se objeví hlavní hvězdy v černo-červeno-bílých krojích s typickými vysokými klobouky z černé ovčí vlny. V první řadě se zvedá ukrajinská vlajka. Bez úvodního slova sedá kapela ke svým nástrojům, které zaplnily takřka celé jeviště. Ryze vokálně rytmický začátek přináší úplně jiný příval energie, z dramatických táhlých ploch orientální hudby do experimentálního folklórního reje. „We are Dakhabrakha from free Ukraine.“ Jeden mužský hlas a tři ženské zpěvy, jejichž síla je na živo neuvěřitelná. Začíná opravdová ukrajinská veselice.

Vzorovaný kontrabas, všemožné perkusní nástroje, akordeon, klavír, brumle a další netradiční instrumenty. World music v celé své kráse, vyrůstající z ukrajinské lidové písně, energie a čistá radost z hudebního prožitku. Když přichází notorický známý song Vesna oslavující jaro, probouzí se ze zimního spánku i zbytek diváků a ve vzájemné interakci s kapelou dotvoří atmosféru imitací ptačího zpěvu. Tahle hra na ozvěnu dá vzniknout unikátnímu ekosystému mezi diváky a kapelou. Nechybí ani píseň Karpatskyi rap o tom, jak nesnadné je najít si manžela, s komickou vložkou založenou na převaze ženského elementu v kapele, nebo vokální symfonie s anglickým názvem Baby. Na stupňující se davovou radost reaguje čtveřice hudebníkům krátkým zvednutím se od nástrojů. Drobné gesto dá pokyn k poslednímu tanečnímu tažení a záchvatu euforie, bez přídavku se dnes domů nejde.

Folklór v podání DakhaBrakha funguje jako oslava země, návrat ke kořenům, tradice pospolitosti, vyprávění si příběhů a nenásilná forma odboje proti politické moci. Zhruba devadesátiminutový set tak končí zběsilým kolotočem zaslouženého potlesku, máváním vlajkou a závěrečným vzkazem z podia: „Peace, love and no Putin.“

Info

DakhaBrakha (us) + Lavoisier (fr)
26. 5. 2019 Palác Akropolis, Praha

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.