Články / Reporty

Folkové prázdniny II.: O houslích, nadějích a Jožinovi z Bažin

Folkové prázdniny II.: O houslích, nadějích a Jožinovi z Bažin

Anna Mašátová | Články / Reporty | 31.07.2014

Letošní devětadvacátý ročník Folkových prázdnin nese podtitul O nadějích, každý den je pak opatřen ještě vlastním pojmenováním. Pondělí patřilo nejen naději, ale především houslím ve všemožných hudebních rytmech a podobách.

Za Čechy nemohl chybět Jan Hrubý, samorost a houslový virtuos, který si do Náměště dovezl irského harfeníka Seana Barryho, klávesistu, hobojistu a harmonikáře Jana Koláře a flétnistku Andreu Kudrnovou. Irský repertoár hraje Hrubý už desetiletí, láska k Tolkienovi a takzvané keltské hudbě je znát v každém jeho projektu. Festivalový koncert tak ničím nepřekvapil, vcelku klasické „pidlikání“, z něhož by zajásali tanečníci irského tance.

Kanaďanka April Verch, rodačka z ontarijského Ottawa Valley, exceluje na pódiích už odmalička. Ve třech letech začala se stepováním a tancem, pro tamější oblast typickou kratochvílí mladých i starých, v šesti přidala housle a oba koníčky propojila. Rok získávala kontakty a zkušenosti na vyhlášené Berklee College, no a před čtyřmi lety jste ji mohli vidět jako jednu z postav zahajovacího ceremoniálu olympijských her, vydala devět desek a taky nějaká výuková videa stepu. Spolu s kytaristou Hayesem Griffinem a banjistou Codym Waltersem dovezli do Náměště v rámci sedmitýdenního evropského turné nejen ukázku apalačského bluegrassu či honky tonk, při kterém Aprilin step s výskoky a náročnými krokovými variacemi nahrazoval perkuse, ale i covery klasických bluegrassovek jako Before I Met You či švédský tune Polska from Kumla. Většinu pak tvořily písně z posledního alba Bright Light Gold. I April se svým bandem se v Náměšti zdrželi několik dní, během kterých se zapojili do workshopů nebo sami učili. V úterý dala Verch do těla účastníkům semináře stepu, ve středu zase korigovala houslisty.

Hlavní program zakončila italská pětice I Liguriani. Jak název napovídá, pánové pocházejí z Ligurie, kdo však čekal italské serenády, spletl se. Veselé irské reely o vdaných ženách myslících na sebevraždu, politice i válce v podání houslisty a zpěváka Fabia Bialeho, dudáka Fabia Rinauda, flétnisty Michela Balattiho, harmonikáře Filippa Gambetty a kytaristy Claudia de Angeli zněli ještě o něco lépe u tradičního nočního jam sessionu, kdy spojili síly s domácí Lucií Redlovou a Jitkou Šuranskou i kanadskými kolegy. O největší překvapení se postaral Gambetta, který u ohně vyšvihl Jožina z bažin. Jak později přiznal, v dětství byl u nich doma častým hostem Jiří Plocek, kamarád jeho otce, slavného kytaristy Beppeho Gambetty.

Kam ovšem letos směřují největší prosby a upírá se naděje? Jednoznačně k nebi. Obloha je totiž střídavě zatažená, ubrečená nebo bodá horkými paprsky, program se tak kvůli nestálosti počasí přesouval po oba dny do zámecké jízdárny. Vydýchaný prostor je sice lepší než moknout venku, koncerty v zámeckém parku jsou ale svou atmosférou nepřekonatelné.

Info

Folkové prázdniny 2014
28. 7. 2014, Náměšť nad Oslavou

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.

Hádanky z Utrechtu #2: O hvězdách a světle

Michal Pařízek 09.11.2019

Zajímalo by mě, zda v té době už věděla, že o pár hodin později ve vloženém a do poslední chvíle utajeném slotu vystoupí taková hvězda jako Björk.

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý 08.11.2019

Na festivalu Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu...

Hádanky z Utrechtu I.: Las reinas

Michal Pařízek 08.11.2019

La Bruja del Texcoco může zavánět queer burleskou, ale takové je Mexiko – trocha šuntu a šarlatánství protřepaná s kouzelnou nadsázkou. Mexiko v Utrechtu.

Supergroup ne tak super (Petbrick)

Dominik Polívka 07.11.2019

„Zkouška byla docela hlasitá, bude to chtít špunty,“ slyším od promotéra. Hlasitost však nebyla tím, co trhalo uši, byla to nesouhra obou muzikantů...

Zásadní Xenakis: Ohýbání zvukoprostoru

Jan Starý 07.11.2019

Napětí nemělo vrchol nebo řešení, mohlo jen pokračovat po nejasné, fascinující cestě vpřed...

What the fuck am I doing here (Blood Red Shoes)

Jonáš Sudakov 06.11.2019

Kto po Pixies odchádzal sklamaný, že Blood Red Shoes stratili drive a po novom albume to už nie je ono, toho show v Lucerne musela presvedčiť o opaku.