redakce | Články / Sloupky/Blogy | 10.08.2013
Přestože rockových kapel hraje na festivalu hodně, pateční program jich moc nenabízel. Ale nabídl největší hvězdy festivalu. Blur všem ukázali, kdo je tady ten největší tahák. Britská rocková čtveřice sázela hity a doprovázel jí tančící a zpívající dav před hlavním pódiem.
Přitom začátek třetího festivalového dne byl více než vlažný a areál se zaplňoval jen pomalu, jako by týdenní horka zcela vyčerpala všechny návštěvníky. Britští rockeři Mystery Jets měli od pódiem jen pár tisícovek fanoušků, kteří se hlavně schovávali ve stínu, jež poskytuje rozhlehlá konstrukce Pop-Rock Main stage. Velmi unavený rozjezd třetího dne.
Do Stanu A38 se dalo jít na Dry the River, ale přiznejme si, kdo by se rád po posledním týdnu opět koupal ve vlastním potu uvnitř rozpáleného stanu. Lepší bylo užít si atmosféru a případně si hrát. Celkovou hravost podporují i pořadatelé, na každém kroku potkáte nějakou dekoraci, performanci, koncert nebo jen malou DJ stage. Dramaturgové se nemohli švédskému uskupení Peter Bjorn and John pomstít více, než že dali jejich koncert proti Blur na hlavní stage. Kapele to ale moc nevadilo a spustila koncert plný radostné energie, který zpěvák Peter Morén proskákal s fanoušky. Zazněly písně z posledních dvou alb Gimme Some a Living Thing, jediným neduhem bylo možná až příliš hlasité ozvučení. Když zazněl největší hit Young Folks, zpěvák zmizel a k nadšení diváků se objevil přímo pod pódiem.
To největší hvězdy festivalu, Blur, předvedli, na koho se přijelo, hráli ty nejznámější songy včetně There's No Other Way či Girls & Boys a když oznámili, že se blíží bouřka, dosáhli u publika extáze. Damon Albarn, Graham Coxon, Alex James a Dave Rowntree to pořád umí a skladby jako Country House fungují dokonale. Když spustili závěrečný Song 2, zpívalo nejen publikum, ale i okolní stánky se musely bát o své stoly. Pro ten večer se s kytarama skončilo, ale sobotní program nabízí Enter Shikari, Editors, the Fratelis a další. Pořád je na co se těšit.
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?