Články / Sloupky/Blogy

freedom/sziget: jak si Franz Ferdinand si napravili reputaci

freedom/sziget: jak si Franz Ferdinand si napravili reputaci

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 12.08.2013

Sziget má slušný hudební rozptyl, stačí srovnat headlinery – Nick Cave, Biffy Clyro, Blur, Mika a… ale proč David Guetta? Častá otázka všech, kdo přijeli na Sziget za muzikou a padla řeč na závěr festivalu. DJ David Guetta, tak populární u fanoušků a tak nepopulární u kritiků, totiž doprovázel finální show festivalu Sziget. Pro milovníky kytar tady naštěstí byli jiné koncerty.

Hlavní podium odstartovali francouzští bubeníci Les Tambours du Bronx, tohle by bylo skvělé jako mejdan v parku, kdy si všichni bouchnem do sudu, ale na Pop-Rock Main Stagi to nefungovalo. Za to následující Babylon Circus daleko lépe prezentovala francouzskou muziku. Výborná rockůvka a ska-punk-reggae-swing-jazz, tahle francouzská parta perfektně připravila půdu pro Franz Ferdinand.

Nedělní program ve stanu A38 otevírala americká dvojce The Bots. Mladí bratři (14 a 18 let) letos už vystupovali na mnoha světových festivalech včetně Colours of Ostrava a získali si srdce nejen fanoušků, ale i hudebních kritiků, kteří je vynáší do nebes jako jeden z největších objevů současné americké punkové scény. Jejich hudba je upřímná, a když zavřete oči, vybavíte si v některých momentech Thoma Yorkea, jak zpívá Creep. Z jejich hudby jsou cítit zakouřené rockové kluby (i když teď už vlastně zakouřené nejsou) a neopakovatelná mladická syrovost a nadšení pro hudbu. Jedno z nejlepších překvapení celého Szigetu.

The Bots vystřídali britští indie rockeři, a shodou okolností také bratři, The Cribs a publikum se s pozdějším časem o trochu rozrostlo. Cribs jsme měli možnost vidět v roce 2012 na samostatném koncertě v pražské MeetFactory, takže to není neznámá kapela, pro mě však dost zaměnitelná s podobně laděnými britskými partami, kterých se v posledních letech vyrojily stovky. Koncert byl příjemný, měl i dobrou atmosféru, ale díky absenci silných písní těžko zapamatovatelný.

Monumentálním intrem začal o půl osmé na hlavním pódiu koncert dlouho očekávané skotské kapely Franz Ferdinand. Zpěvák Alex Kapranos se hned zeptal, jak se všichni na Szigetu mají, a v tom duchu se neslo celé vystoupení. Přátelské a pohodové. Franz Ferdinand sice nedisponovali takovou precizností jako Editors, ale vypadalo to, že si indierockoví hrdinové ve veselé teatrálnosti a uhlazené dramatičnosti libují. Vše podporoval skvělý zvuk, který ale zvukař během koncertu zbytečně zesílil. Když se ozvaly tóny asi nejslavnějšího hitu Take Me Out, dav spustil chorál ještě předtím, než vůbec začal text. Tak by to mělo vypadat aneb jak řekl kytarista Nick McCarthy: „Thank you Sziget, it´s lovely to her you sing back“. Tímto se Franz Ferdinand mohli u českých fanoušků rehabilitovat po nevydařeném koncertě na Rock for People.

Každý, kdo nechtěl vidět závěrečné kýčovité finále, mohl vyrazit na koncert znovu obnovených Terne Čhave. Náš poslední zástupce na festivalu začal se zpožděním a do prázdného stanu (zpoždění se na Szigetu nevyplácí, lákadel okolo je příliš mnoho), ale díky skvělému koncertu končil s davem fanoušků. Pak už jen dojezd na nějaké párty, a když tančit do rána, jedině na Boys Noize. Těšíme se na příští rok? Sziget 2013 se vydařil.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.

Šejkr na doma: Nedělní kino

Michal Pařízek 26.04.2020

Dnes to trochu odlehčíme filmovými tipy. Máme neděli a lenošení u obrazovky se prostě nabízí.

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Michal Pařízek 25.04.2020

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo.