Články / Sloupky/Blogy

freedom/sziget: jak si Franz Ferdinand si napravili reputaci

freedom/sziget: jak si Franz Ferdinand si napravili reputaci

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 12.08.2013

Sziget má slušný hudební rozptyl, stačí srovnat headlinery – Nick Cave, Biffy Clyro, Blur, Mika a… ale proč David Guetta? Častá otázka všech, kdo přijeli na Sziget za muzikou a padla řeč na závěr festivalu. DJ David Guetta, tak populární u fanoušků a tak nepopulární u kritiků, totiž doprovázel finální show festivalu Sziget. Pro milovníky kytar tady naštěstí byli jiné koncerty.

Hlavní podium odstartovali francouzští bubeníci Les Tambours du Bronx, tohle by bylo skvělé jako mejdan v parku, kdy si všichni bouchnem do sudu, ale na Pop-Rock Main Stagi to nefungovalo. Za to následující Babylon Circus daleko lépe prezentovala francouzskou muziku. Výborná rockůvka a ska-punk-reggae-swing-jazz, tahle francouzská parta perfektně připravila půdu pro Franz Ferdinand.

Nedělní program ve stanu A38 otevírala americká dvojce The Bots. Mladí bratři (14 a 18 let) letos už vystupovali na mnoha světových festivalech včetně Colours of Ostrava a získali si srdce nejen fanoušků, ale i hudebních kritiků, kteří je vynáší do nebes jako jeden z největších objevů současné americké punkové scény. Jejich hudba je upřímná, a když zavřete oči, vybavíte si v některých momentech Thoma Yorkea, jak zpívá Creep. Z jejich hudby jsou cítit zakouřené rockové kluby (i když teď už vlastně zakouřené nejsou) a neopakovatelná mladická syrovost a nadšení pro hudbu. Jedno z nejlepších překvapení celého Szigetu.

The Bots vystřídali britští indie rockeři, a shodou okolností také bratři, The Cribs a publikum se s pozdějším časem o trochu rozrostlo. Cribs jsme měli možnost vidět v roce 2012 na samostatném koncertě v pražské MeetFactory, takže to není neznámá kapela, pro mě však dost zaměnitelná s podobně laděnými britskými partami, kterých se v posledních letech vyrojily stovky. Koncert byl příjemný, měl i dobrou atmosféru, ale díky absenci silných písní těžko zapamatovatelný.

Monumentálním intrem začal o půl osmé na hlavním pódiu koncert dlouho očekávané skotské kapely Franz Ferdinand. Zpěvák Alex Kapranos se hned zeptal, jak se všichni na Szigetu mají, a v tom duchu se neslo celé vystoupení. Přátelské a pohodové. Franz Ferdinand sice nedisponovali takovou precizností jako Editors, ale vypadalo to, že si indierockoví hrdinové ve veselé teatrálnosti a uhlazené dramatičnosti libují. Vše podporoval skvělý zvuk, který ale zvukař během koncertu zbytečně zesílil. Když se ozvaly tóny asi nejslavnějšího hitu Take Me Out, dav spustil chorál ještě předtím, než vůbec začal text. Tak by to mělo vypadat aneb jak řekl kytarista Nick McCarthy: „Thank you Sziget, it´s lovely to her you sing back“. Tímto se Franz Ferdinand mohli u českých fanoušků rehabilitovat po nevydařeném koncertě na Rock for People.

Každý, kdo nechtěl vidět závěrečné kýčovité finále, mohl vyrazit na koncert znovu obnovených Terne Čhave. Náš poslední zástupce na festivalu začal se zpožděním a do prázdného stanu (zpoždění se na Szigetu nevyplácí, lákadel okolo je příliš mnoho), ale díky skvělému koncertu končil s davem fanoušků. Pak už jen dojezd na nějaké párty, a když tančit do rána, jedině na Boys Noize. Těšíme se na příští rok? Sziget 2013 se vydařil.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #67: „So be careful what you say for views...“

Michal Pařízek 03.12.2021

Nikdy jsem nehodnotil cizí motivace a odpovědnost, nebo dokonce jejich absenci. Jenže... i tenhle přístup vzal v poslední době za své.

Šejkr #66: Pozdravy (z) Utrechtu

Michal Pařízek 19.11.2021

Opatrnější, ale stále dobře naladění. Záviděníhodné. Zvlášť když pak o pár dní později vidím záběry z pražských oslav 17. listopadu.

Le Guess Who? 2021: To nejlepší

redakce 15.11.2021

Tradiční výběr toho nejlepšího z okruhu redakce a dalších obvyklých podezřelých. Bylo to krásné a náročné...

Šejkr #65: Ještě to nekončí…

Michal Pařízek 05.11.2021

Setkání s Jaromírem z Priessnitz jsou vždycky milá a přínosná, aktuálně spolu děláme rozsáhlý rozhovor pro knihu jeho textů, která vyjde v příštím roce... O podzimních srážkách.

Šejkr #64: „I got a feeling I just can't shake“

Michal Pařízek 22.10.2021

Courám se po Skalitzer Straße, tradičně fouká, ale vlastně je teplo. Míjím zavřený Privat Klub, novou sicilskou kavárnu, kterou si okamžitě zařazuji do záložky jménem Jednou jistě...

Šejkr#63: Báječná léta

Michal Pařízek 08.10.2021

Sedím na osiřelé zahrádce Barriquády v zapnuté bundě a pohodlí kupodivu nepomáhá ani sklenice kremžského ryzlinku, kterou si trochu tvrdohlavě objednám...

Šejkr #62: Elán mezi oblázky

Michal Pařízek 24.09.2021

Fouká tak, že i zavřené slunečníky se komíhají jak sbor opilých baletek a chudák číšník z místní taverny má s rovnáním neposlušných lehátek slušnou honičku...

Šejkr #61: „Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.“

Michal Pařízek 10.09.2021

Strašnice jsou vlídná čtvrť, bydlím tu rád. Je trochu rozbitá, špinavá a nepořádná, to mi taky celkem vyhovuje. Stejně jako to, že se tu obvykle nic moc neděje...

Sharpe 2021: To nejlepší

redakce 07.09.2021

Letos nás pohříchu tolik z Full Moon na místě nebylo, tak jsme k tradičnímu výběru toho nejlepšího vyzvali další osobnosti, kamarády i obvyklé podezřelé.

Ďakujem, milujem (Moody Moon Noize vol.2)

redakce 01.09.2021

Krom únavy nás – crew, organizátorský tým i spřízněné tváře – dostihlo po proběhlém festivalu Moody Moon Noize vol. 2 i dojetí. Ale nejen to. Putovní festival skončil. Začne.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace