Články / Rozhovory

Frída Kakao: Pouč se z chyb zadku, ať tvoje srdce bije

Frída Kakao: Pouč se z chyb zadku, ať tvoje srdce bije

prof. Neutrino | Články / Rozhovory | 19.01.2023

V legendární olomoucké Ponorce jsme si popovídali s dlouholetou kamarádkou, brněnskou výtvarnicí Terezou Damcovou aka Frídou Kakao. Řeč byla o její vizuální i hudební tvorbě, chameleonských proměnách umělecké identity, ale i o současné zálibě v baskytaře a undergroundových performancích.

Nedávno proběhla tvá velká výstava v brněnské Schrott Gallery s názvem Magnólie. Měla nějaký koncept či message, nebo jde spíš o sbírku prací z poslední doby?
Ve Šrotu jsem vystavila různé kresby. Bylo tam několik velkoformátových na plátno ze začátků koronaviru. Kresby tuší a štětcem jsem nakreslila skoro před třemi lety v izolaci na Dukelské. Vystavila jsem i jednu z roku 2022 s názvem Magnólie, podle níž výstava dostala jméno. Je na ní odraz stromu ve vodní hladině. Nechyběly ani tři snově hororový kresby tuší z roku 2015 a malé digi grafiky s tématem tělesnosti, instalované na lesklým foto papíru. Je to takový můj deník z poslední doby. Vzkaz je: pouč se z chyb zadku, ať tvoje srdce bije. Jedno jakej beat, drumnbass může bejt.

Co se známe, tak jsi několikrát změnila identitu, od Bubačky v někdejší audiovizuální formaci Mateřídouška až po dnešní Frídu Kakao. Jde o proměnu identity, alter ego nebo jen nutkavý pocit změny?
Nejblíž je mi chameleón - prehistorický mystický tvor, který se maskuje v terénu. Ještěr.

Tvoje tvorba je dlouhodobě poměrně konzistentní, v poslední době se jedná převážně o černobílé a kolorované kresby a digitální grafiku, pohybující se v imaginárním světě pohádkových a biomorfních entit či v hájemství rostlinného světa. Často jde o tvé autoportréty. Nepřemýšlíš o vydání komiksu nebo ilustrované knize?
To by bylo fajn. Zatím nic většího nechystám, ale kdyby měl někdo zájem o spolupráci, tak se mi může ozvat, třeba na Facebook.


Tvojí doménou je i videoart a performance. V současnosti hraješ na baskytaru, je možné tě někde slyšet na živo nebo jsou dostupné nějaké nahrávky? Co tě na base vlastně zaujalo?
Basa mně učarovala hned, jak sem ji viděla mezi samejma kytárama. Byla jsem jak v transu. Dlouhej krk a čtyři masivní kolíčky, uff, úplně jsem se zabouchla. A to nemluvím o zvuku. Poslední dobou performuju s basou po svém, vystoupila jsem třeba na legendárním Krákoru nebo na Moyjoy festu, takže ve zkratce můžete mě potkat na undergroundu. V minulým roce jsme s Pavlem Richtrem vytvořili několik noise performancí, jedna z nich proběhla brněnskou Káznicí. V současnosti natáčím ve sklepě vlastní hudební nápady, to by se dalo považovat za videoart. Můžete zhlídnout na sociálních sítích.


Spolu jsme před lety udělali několik skladeb k pohádkám výtvarníka a performera Milana Kozelky – Bílej Vodník, které pro tebe před smrtí napsal. Děláš ještě něco s jeho texty nebo je to uzavřená kapitola?
Předloni o Vánocích jsem nazpívala dvě další „kozelkoviny“. Poslala jsem je do virtuálního prostoru ke spřízněným uším. Mám jich v zásobě ještě deset, tak ještě uvidím, jak s nima naložím.

Co jsi říkala na Kozelkovu retrospektivu Na cestě (On The Road), která proběhla minulý rok v Chebu, Ústí nad Labem a Brně? V Brně jsi byla zastoupená i ty několika kresbami.
Dobrý počin, sláva, ale škoda že až po Milanově smrti. Umřel totiž v bídě, takže takovej paradox.

Sleduješ současnou uměleckou scénu? Chtěla bys něco vyzdvihnout či doporučit?
V posledním roce mě zaujala výstava Viktora Pivovarova a Petra Nikla. Z poezie Vítrholc a jasný eso Roman Krištof. Ještě líp Yanus Stříbrský a Mič Wokeen. Líbí se mi performance Andrey Bakalové, texty Marie Čmelíkové a videozáznamy Jany Tichotové. Okouzlila mě hudba Johnnyho Richtera, Mila Karvase a mixy Bruna Kasse. Můj hudební objev z poslední doby je argentinská punková skupina Blanco Teta. A taky nové album Diamandy Galás - Broken Gargoyles.

A jak je to vlastně dnes s areálem Zbrojovky, kde jste měli dříve ateliéry spolu s dalšími brněnskými umělci?
Klasika, ticho po pěšině – staly se z toho komerční prostory. Všechno zbouraný, takže jen rumiště a uprostřed komín. Jen jedna budova, ta nejméně zajímavá zůstala.

Na konci a hned zkraje roku ses účastnila nějakých akcí, co chystáš do budoucna?
Před nedávnem jsem hrála v „kulturáku“ ve Starým Plzenci. Byla tam výstavka mých digi kreseb, akce se jmenovala Červobraní. V lednu jsem performovala na Homers Memorial v Brně. Na začátek roku taky plánuju konečně vydat album mojí aktuální hudební tvorby, bude se jmenovat Černý sýkorky a mělo by na něm být sedm nových skladeb. Dozvíte se to včas. No a v srpnu byste mě mohli odchytnout třeba na Skalákově mlýně.

Info

Frída Kakao
web, Facebook

foto © se svolením Terezy Damcové

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Kewu: Hodně jsem se toho naučil sám

Mariia Smirnova 21.02.2024

Stál za vznikem kolektivu Unizone a také spoluorganizuje akce Addict s NobodyListen. Nedávnou novinkou je, že Mikuláš začne vyučovat djing ve Skvotu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace