Články / Rozhovory

Froples: pro Olomouc neexistujeme

Froples: pro Olomouc neexistujeme

Vojta Hněvkovský, David Loch | Články / Rozhovory | 24.04.2018

První z trojice rozhovorů s finalisty 1Band2Play proběhl na vnitrostátní lince Riegrovy sady – Olomouc, kde si jarního počasí užíval u otevřeného okna Ondřej Duchoň z kapely Froples. Od úvodního small talku o počasí se rozhovor stočil třeba ke způsobu nahrávání, krizi olomoucké kytarové scény, k nedostatku spřízněných klubů nebo sociálním sítím a komunikaci s fanoušky.

Ty jsi, Ondro, říkal, že si hudbu nahráváte sami. Znamená to, že nějaké nástroje nahrajete ještě před tím, než jdete do studia?
Dřív to bylo tak, že jsme úplně vše nahrávali ve studiu, tak vznikly oba singly Downstaris a In The City, které jsou k poslechu na netu. Ale v posledních měsících už máme spoustu možností si nahrávat věci sami. Tak nějak jsme si řekli, že nechceme být stoprocentně závislí na stráveném času ve studiu. Tam je člověk v časovém presu a musí to ze sebe v určitém limitu vydat, kdežto když si můžeš něco udělat doma a nějakým způsobem si to přichystat, tak se s tím může pracovat líp.

Nastane moment, kdy si můžete nahrát hromadu stop a poté, při živém hraní, nemusíte vše zahrát. Týká se vás tento problém? Kladete si nějaké meze?
Meze si určitě neklademe. Nikdy jsme si neříkali, že bychom chtěli nahrávat třeba do osmi stop. Neříkám, že jde o špatnou cestu, ale vůbec nám nevadí vrstvení. Pokud nám něco dává smysl, tak je to jedno.

A realizace naživo?
Něco se dá řešit samplama, něco si můžeš přehrávat, ale nejsme zastánci toho, že bychom si chtěli půlku skladby pouštět ze samplů a k tomu jen něco přihrávat.


Nepřemýšleli jste z těchto důvodů o rozšíření kapely?
Jo, řešili jsme to. Ale… sice je super, že máš dalšího člena, který zahraje spoustu dalších věcí, na druhou stranu jde o dalšího člověka, se kterým se musíš domlouvat. Už ve čtyřech je někdy složité vše zkoordinovat s prací a studiem.

Jak to vypadá s tvojí inspirací?
Já jsem vyrůstal na kapelách jako Blink 182, Pennywise a řadě dalších. Měl jsem to rád. Když jsem je úplně vyčerpal, tak mě začaly bavit britské kytarovky. Asi úplně největší záblesk byli The Kooks, kteří měli tenkrát venku úplně čerstvě album Kong. Always Where I Need to Be byl moment, kdy jsem přeskočil mezi punkovým obdobím. Ale neznamená to, že bych punkrockové věci neposlouchal.

Myslíš si, že se do Česka postupně opět dostává vlna britských kytarovek typu The Kooks?
Ne. Bylo by hezké, kdyby vznikla scéna a lidi by více zajímala. Ale nepřipadá mi, že zde něco takového je.

Máte kolem sebe kapely, se kterými můžete pořádat koncerty? Hrát víc než jednou do měsíce?
Přijde nám, že zrovna na Olomoucku je nedostatek kapel. Nějaké metalové kapely by se našly, ale pak je velká žánrová mezera. Některé zde, přijde mi, úplně chybí. Co se týče našeho žánru, tak bych se nebál hrát s elektroničtějšími. V Olomouci neznáme žádnou kapelu, která by s námi chtěla hrát. Mnohem víc hrajeme v Praze nebo Brně.

Možná se ale nemusíte omezovat jen na svůj region. Vaše sociální sítě obsahují české i anglické příspěvky. Proč nekomunikujete pouze v rodném jazyce? Máme se těšit na zahraniční tour? Dočkáme se Froples v Rusku? Poslechněte si celý rozhovor!

Info

Froples Fb profil

Finále 1Band2Play
3. 5. 2018, 21:00
Praha, klub FAMU
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tomáš Kadlec (Eternia): Aktuální podpora rozhodne, který místa přežijou a který padnou

su, Jarmo Diehl 29.09.2020

Půdní prostor Eternia, slouží kapelám i skejťákům čtvrým rokem. Narozeninová oslava bude chtě nechtě spojená s benefitem na provoz, jelikož má celý prostor nyní výrazně omezené fungování.

Michael Gira (Swans): Nebyť karikatúra

Lucia Banáková 23.09.2020

Michael Gira má bohatý životopis, začína zložitým detstvom, nie každému sa podarí osláviť šestnáste narodeniny vo väzení za predaj hašišu v Jeruzaleme. Rozhovor.

Deset lásek ze Žižkova: Pavel Karous

redakce 19.09.2020

Deset tipů na to, čeho si při příští návštěvě všimnout, kam zajít na pivo a kde si zanadávat na necitlivou výstavbu od autora projektu Vetřelci a volavky.

Vstupní prohlídka: Sketchbook Quartet

redakce 15.09.2020

Sketchbook Quartet je vídeňský jazzový kvartet, jehož členové sdílí svěží pohled na hudební improvizaci a kreativitu. Jaké další indicie nám dali?

Moon Crew #30: Matěj Krč

redakce 14.09.2020

Brno meets Praha, hardcore straight edge meets ořechovka. Jubilejní díl Moon Crew odhaluje našeho letitého fotografa Matěje Krče.

Colin H. van Eeckhout (Amenra): Nikto si v poslednej dobe nesiahol na dno

Lucia Banáková 13.09.2020

Za dvadsať rokov existencie toho Amenra stihli pomerne dosť, vydali šesť albumov z cyklu Mass, založili kolektív spriatelených projektov a tak trochu i vlastné náboženstvo.

Pořadatelská: Martin Režný (Hlukovæ mysteria)

redakce 09.09.2020

Můžete ho znát jako organizátora, ale i hudebníka, preferuje hraní v improvizačních kolektivech, u Korobushka records vydává pod nickem Sakkikangas.

Pořadatelská: Antonín Kocábek (Kaštan – scéna Unijazzu)

redakce 08.09.2020

V Pořadatelské zve Tonda na řadu koncertů, které v Kaštanu proběhnou a samozřejmě taky na UniMoon!

Jiří Jirák (Indican): Je to o spolupráci kultur, ras a principů

Vojta Chmelík 05.09.2020

Jak se v Indican setkávají různé kulturní a hudební vlivy a jak pracuje s mystikou a intuicí? A jaké mají Indican cíle?

Petr Vyšohlíd (Meat-House Chicago I.R.A.): Nával invence se nedal zvládat aneb osudový střet hardcoreu s popartem

prof. Neutrino 03.09.2020

Při setkání na jedné královéhradecké pivní zahrádce jsme potkali Petra Vyšohlída - frontmana kultovní hardcoreové formace devadesátých let Meat-House Chicago I.R.A.