Články / Profily/retro

Full Moon Stage 2019: Bo Ningen

Full Moon Stage 2019: Bo Ningen

redakce | Články / Profily/retro | 10.04.2019

Nevšední skupina čtyř Japonců Bo Ningen, jejichž fyzická konstituce a vůbec pódiová prezentace, image, pohyby a ustrojení nechává diváka na pochybách, jakého pohlaví jednotliví členové jsou. A létající kytary na tom příliš nemění… Baskytarista a zpěvák Taigen Kawabe, kytaristé Kohhei Matsuda a Yuki Tsujii, bubeník Monchan Monna, milovníci improvizovaného noiseu, dlouhých hudebních jamů, tradičního japonského umění i multimédií se potkali roku 2006 v Londýně a tam už zůstali.

Přes nezřízené hlukové seance se vydali směrem k noise rocku, hard rocku i psychedelii, to, co je ale doprovází stále, je nespoutanost a zdánlivá nahodilost. První nahrávka vyšla až o tři roky později, a i když šlo pouze o jednoskladbové EP, kritici psali o střetnutí Jimmyho Hendrixe s At the Drive-In a Melt Banana nebo, jak prohlásil Paul Lester, „jako Faust křížení s Fugazi“.

Mohlo by se zdát, že studiová píle Bo Ningen je spíše liknavá, ostatně v diskografii jsou pouze tři dlouhohrající desky, všechny vydané u Stolen Recordings, to poslední v roce 2016. Ovšem japonská scéna nikdy nehleděla jen na ty „oficiální“ releasy a Bo Ningen mají v merchi několik „samopalných“ CDr, několik živáků, taky kolaboraci s Damem Suzukim z legendárních Can nebo s divoženkami Savages, nemluvě o nějakých těch sedmipalcích, dvanáctipalcích a singlech. Studiový materiál je jedna věc, živáky druhá. Těmi jsou schopni dovést i neznalé publikum k nekontrolovanému nadšení, doprovázenému strháváním oděvů, na hranu šílenství.

„Kytary víří vzduchem, z pódia se tříští zvuk činelů a kytarové stěny. Na konci se kapela kutálí po zemi a bourá aparaturu nebo šplhá po nejbližším sloupu. Už pořadatelé dublinského Offset Festivalu je prosili, ať nic nezničí. Jediný způsob, jak zachytit tuhle sílu, bylo živé nahrávání. Těžké doomové riffy střídají až popové refrény a zasněné melodie, ale ve chvíli, kdy by se posluchač rád nechal hypnoticky ukolébat, Bo Ningen opět útočí sonickými výpady. Lze vystopovat návaznost na psychedelickou linii, kterou v Japonsku nastavily kapely jako Marble Sheep nebo Les Rallizes Dénudés, se kterými sdílí krautrockové vlivy, spacerockové nálady, vřískání a zběsilé vazbení kytar a chuť k improvizaci. Při živém vystoupení se z tříminutové skladby může stát dvacetiminutový blok. Do šeptandy kolem čtveřice přispěly i podivné hábity, střihem připomínající dámské šaty, což v kombinaci s přerostlým mikádem často vede k omylu, že se jedná o převážně ženskou kapelu,“ psal zasvěceně magazín Full Moon, jehož redaktoři viděli jejich vystoupení v různých evropských destinacích a jsou věrnými fanoušky skupiny. Bo Ningen a jeden z vrcholů Colours of Ostrava? Nepochybně.

Info

Bo Ningen
fb interpreta

Živě:
Colours of Ostrava 2019
17. – 20. 7. 2019 12:00
Areál Dolní Vítkovice, Ostrava
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Kult Björk – Homogenic

Lenka Marie 02.07.2020

Já jen vím, že harakiri je správně seppuku a chutná mi senča, ale tohle nějak nehraje.

Pouťové obludárium Toma Waitse

Akana 07.06.2020

O tom, že je album Swordfishtrombones ve Waitsově kariéře zásadním předělem, není třeba dlouze diskutovat.

Vizuální cesta Einstürzende Neubauten

Jan Škop 22.04.2020

Einstürzende Neubauten a jejich vztah k videoklipům a vůbec pohyblivým obrázkům aneb doplňující materiál k hlavnímu tématu aktuálního vydání Full Moonu.

Track týdne: Soccer96 - I Was Gonna Fight Fascism (ft. Alabaster dePlume)

Jiří Špičák 02.04.2020

Jako správný politický track má groove: vzpomeňte si na kultovní revolucionářský motorik Crest milovaných Stereolab a hned vám bude jasné, kde se pohybujeme a kde skončíme.

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Akana 25.02.2020

Brilantní instrumentalista se nijak netají snahou oslovit co nejširší spektrum posluchačů a myslí přitom jak na své krajany, tak na západní publikum.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Ženy v angažovaném popu

Aneta Martínková 02.01.2020

V mainstreamovém vnímání bylo boření stereotypů pořád vnímané trochu jako padlé na hlavu. A umělkyně, které se o něj pokoušely... Jeden z nejlepších loňských textů Full Moonu nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Kde se vzal sad boy? (Depresivní pop)

Jiří Špičák 02.01.2020

Citlivý chlapec, plachý introvert. Sad boy. A jeden z nej-textů roku 2019, který vyšel v magazínu Full Moon, nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Padesát let narušování vašeho klidu (Yoko Ono)

Jiří Špičák 02.01.2020

Nevídanou kreativní erupci první poloviny sedmdesátek zakončila Yoko Ono deskou Feeling the Space, píše se v článku, který vybíráme v rámci best of textů Full Moonu. Teď online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Bez růžových brýlí (Ženy v beat generation)

Anna Mašátová 02.01.2020

Své místo v učebnicích literatury si ženy beat generation zatím zcela nenašly a těžko říct, zda se tak stane. Vybraný text z loňského ročníku tištěného Full Moonu online.

Full Moon Stage 2019: The Kill Devil Hills

redakce 14.04.2019

Australský Divoký západ v Ostravě? The Kill Devil Hills představí na Full Moon Stage svou aktuální desku.