redakce | Články / Profily | 04.12.2020
Jen těžko se věří tomu, že polská čtveřice Lonker See se potkala ve studiu teprve v roce 2016. Během necelých čtyř let stihli totiž nejen vydat tři dlouhohrající alba, ale hlavně překlenout poměrně dramatický a rozsáhlý oblouk od ztěžklého stoner rocku přes postjazz až ke zdánlivě nesourodé spacerockové psychedelii, kterou se pyšní jejich únorová novinka Hamza. Lonker See si zakládají na neustálém překvapování posluchačů i sama sebe, své dobrodružné kompozice staví na improvizovaných základech, které zejména na vyzdvihovaných živých koncertech často končí v repetitivních krautrockových vírech.
Členové Lonker See pochází z přímořského Trojměstí, jak bývá nazývána oblast, kterou tvoří trojice přístavních měst Gdaňsk, Sopoty a Gdyně. Právě vzdušnost a široké otevřené obzory jsou pro tvorbu skupiny, která odstartovala coby projekt basistky Joanny Kucharské a kytaristy Bartosze Borowského, charakteristické. Zatímco na prvních nahrávkách se Lonker See drželi poměrně tradičních schémat, na druhém albu One Eye Sees Red se nadechli k odvážnému konceptu jakéhosi postjazzu, zdobeného pozvolna budovanou atmosférou, decentními nájezdy saxofonu a výjimečných smyslem pro každý zvukový detail. Na turné k tomuto albu vystoupili na mnoha evropských podnicích, včetně slavné barcelonské přehlídky Primavera Sound nebo showcase festivalu Eurosonic Noorderslag, a překvapení návštěvníků jejich koncertů nemohlo být větší. Místo propracovaných a dokonale vygradovaných kompozic totiž Lonker See předvedli naprosto strhující a hlasitou psychedelickou show s oslňujícími odlesky dubu nebo elektroniky i žahavými plameny free jazzu. Jejich vystoupení zněla jako čelní náraz animalismu Captaina Beefhearta s experimentální vášnivostí německých pionýrů Can, to vše za přísného dohledu vizionáře Alejandra Jodorowského.
Na novém albu Hamza jako by se všechny podoby zvuku kapely protnuly v jeden opulentní, těžko rozeznatelný a zároveň fascinující obraz. Novinka upoutá na první poslech zpěvem Kucharské, která zde dostává daleko větší prostor, podobně výrazná je také úsporná, ale o to naléhavější hra bubeníka Michala Gose, a zejména vklad saxofonisty Tomasze Gadeckého, který zároveň přináší čím dál výraznější porci samplů a elektroniky. Právě Gadeckého saxofon je pro strukturu skladeb určující, což zmiňuje i recenze v magazínu Full Moon: „Saxofon není vyloženě samonosný a iniciativu přebírá, jen když potřebuje skladbě přitáhnout otěže, ale nezřídka se sám pořádně splaší. Jenže konkrétní, tepající rytmus, a hlavně hmota ostatních nástrojů mu nedovolí úplně svobodné manévrování. To Lonker See náramně svědčí. Skladby švihácky rázují a vyhýbají se přitom příliš velkorysým psychedelickým improvizacím. To ovšem neznamená, že by se nedokázaly rozbouřit.“ Podle respektovaného anglického serveru The Quietus jsou zase Lonker See „impozantní nestvůrou, která své skladby raději vždy dobývá od nuly, místo aby sledovala tradiční cesty“. Není možné zaručit, na jaké místo vezmou Lonker See diváky v Ostravě, jisté ale je, že půjde o fascinující a nezapomenutelné dobrodružství.
Lonker See
Bandcamp interpreta
Živě:
Colours of Ostrava 2021
14. – 17. 7. 2021 12:00
Areál Dolní Vítkovice, Ostrava
fb událost
foto © Paweł Jóźwiak
redakce 22.03.2024
Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.
redakce 21.03.2024
Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.
redakce 20.03.2024
Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.
redakce 20.03.2024
Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.
redakce 19.03.2024
Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.
redakce 18.03.2024
Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.
redakce 18.03.2024
Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.
Dušan Šuster 29.06.2023
Donútiť jazz a tanečnú hudbu, aby existovali v symbióze, je neľahká výzva. Mezerg však práve na nej vybudoval svoj autorský rukopis.
Jan Krejča 24.03.2023
Nikdy jsem nevěřil v linearitu hudebního vývoje, nikdy jsem neuctíval interprety ani kapely víc, než bylo nutné. Počítal jsem vždy s niternou intuicí, která mě přivábí k něčemu výjimečnému.
redakce 15.03.2023
Nizozemská postpunková senzace stihla za dva roky existence vydat sotva hrst písní a už se z nich stala jedna z nejžhavějších evropských nadějí.