Články / Profily/retro

fullmoonstage_colours: Zu

fullmoonstage_colours: Zu

redakce | Články / Profily/retro | 04.05.2016

Italská scéna tvrdých kytar ráda a také velmi osobitým způsobem koketuje s psychedelickými a jinak omamnými náladami. Důkazů je k nalezení bezpočet, za všechny jmenujme alespoň kapely OvO nebo Ufomammut. Na začátku toho všeho – a dodnes také v čele – stojí experimentální trio Zu. To funguje již od roku 1997, když zlomovým byl rok 2009, kdy vydali ceněné album Carboniferous.

Jejich originální amalgám hardcoru a free jazzu nemohl zůstat nepovšimnut všeumělem Mikem Pattonem, který se sice globálně proslavil crossoverovými Faith No More, zůstal však věrný svým kořenům věčného experimentátora. A tak se vedle jiných spřáhl právě se Zu, jejichž album nejen že vydal na svém labelu Ipecac, ale také na něm hostoval. Mnozí si pamatují též společný pražský koncert. Od té doby Zu ušli další kus cesty a dnes se v jejich případě nemusíme bát přízviska legenda.

V loňském roce Zu navázali na četné spolupráce (vedle jiných s Eugenem Robinsonem z Oxbow anebo industriálními hiphopery Dälek) a vydali další dlouho očekávané řadové album Cortar Todo. To opět dokazuje, že doširoka rozkročený zvuk Zu nezná omezení a že na první pohled radikální chaos je pevně zakořeněn v tradicích. Neuchopitelná kapela, která následuje radikálnost math metalu, ale nebojí se ani elektroniky. Ne nadarmo mezi své oblíbené desky loňského roku sami Zu zařadili jak křehkou Laurie Anderson, tak zběsilé Lightning Bolt a legendární Coil.

Přední experimentátor John Zorn o Zu říká, že jejich „silná a expresivní hudba snadno spláchne většinu ostatních kapel“, zatímco recenze renomovaného serveru The Quietus jejich poslední album popsali jako nahrávku „která vás pohltí, ať už chcete, nebo ne“.


Hudba Zu je nejen díky netradičnímu nástrojovému složení baskytara – bicí – baryton saxofon nevyzpytatelná, hypnotická a za všech okolností originální a úderná. Zu jsou jako ušlechtilá trojhlavá bestie, která si získá každého, kdo se nebojí zběsilé hudby. Do Ostravy přijedou v sestavě baryton saxofonista Luca Mai (který dále působí v „exotických“ Mombu), baskytarista Massimo Pupillo (jemuž zrovna vyšel debut jeho experimentálního dua Laniakea) a bubeník Tomas Järmyr.


Info

www.zuism.net
www.facebook.com/vajrazu

Colours of Ostrava 2016
14. - 17. 7. 2016
Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
www.colours.cz
www.facebook.com/colours.of.ostrava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Kult Björk – Homogenic

Lenka Marie 02.07.2020

Já jen vím, že harakiri je správně seppuku a chutná mi senča, ale tohle nějak nehraje.

Pouťové obludárium Toma Waitse

Akana 07.06.2020

O tom, že je album Swordfishtrombones ve Waitsově kariéře zásadním předělem, není třeba dlouze diskutovat.

Vizuální cesta Einstürzende Neubauten

Jan Škop 22.04.2020

Einstürzende Neubauten a jejich vztah k videoklipům a vůbec pohyblivým obrázkům aneb doplňující materiál k hlavnímu tématu aktuálního vydání Full Moonu.

Track týdne: Soccer96 - I Was Gonna Fight Fascism (ft. Alabaster dePlume)

Jiří Špičák 02.04.2020

Jako správný politický track má groove: vzpomeňte si na kultovní revolucionářský motorik Crest milovaných Stereolab a hned vám bude jasné, kde se pohybujeme a kde skončíme.

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Akana 25.02.2020

Brilantní instrumentalista se nijak netají snahou oslovit co nejširší spektrum posluchačů a myslí přitom jak na své krajany, tak na západní publikum.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Ženy v angažovaném popu

Aneta Martínková 02.01.2020

V mainstreamovém vnímání bylo boření stereotypů pořád vnímané trochu jako padlé na hlavu. A umělkyně, které se o něj pokoušely... Jeden z nejlepších loňských textů Full Moonu nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Kde se vzal sad boy? (Depresivní pop)

Jiří Špičák 02.01.2020

Citlivý chlapec, plachý introvert. Sad boy. A jeden z nej-textů roku 2019, který vyšel v magazínu Full Moon, nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Padesát let narušování vašeho klidu (Yoko Ono)

Jiří Špičák 02.01.2020

Nevídanou kreativní erupci první poloviny sedmdesátek zakončila Yoko Ono deskou Feeling the Space, píše se v článku, který vybíráme v rámci best of textů Full Moonu. Teď online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Bez růžových brýlí (Ženy v beat generation)

Anna Mašátová 02.01.2020

Své místo v učebnicích literatury si ženy beat generation zatím zcela nenašly a těžko říct, zda se tak stane. Vybraný text z loňského ročníku tištěného Full Moonu online.

Full Moon Stage 2019: The Kill Devil Hills

redakce 14.04.2019

Australský Divoký západ v Ostravě? The Kill Devil Hills představí na Full Moon Stage svou aktuální desku.