Články / Recenze

Funus v nedohlednu - VIYU

Funus v nedohlednu - VIYU

Adam Vrána | Články / Recenze | 09.09.2016

Konec Rara Avis zabolel. Neznamenal jen ztrátu někoho, kdo zdejší indie scénu opanoval bez pánovitosti a hysterie; šlo taky o předzvěst faktu, že po tvůrčí osobitosti, otištěné drzými kytarami a pochmurnou náladou, u nás není poptávka. „Vzácný vták“ pošel takřka bez povšimnutí a na jeho tělíčko se dodnes snáší prach. Funus na počest památce zůstává v nedohlednu.

Nenadálé zjevení nového projektu mohlo znamenat svítání i rychlý konec. A co si budeme povídat, nepravidelná aktivita Daniela Galby a Toma Hasbacha, kteří tvoří elektronické duo VIYU, svědčila spíš o druhé možnosti. Experimenty a přípravy debutu Morning se ale možná trochu záměrně děly mimo zorné pole těch, koho zajímaly: ostatně nic jiného by pro Galbovo zjevné samotářství nebylo charakterističtější.

Z debutu VIYU vyzařuje týž duch, jaký měli Rara Avis. Vysoká míra osobitosti, důraz na syrové emoce a absence strachu. Odvaha překračovat zavedené hudební vzorce a protínat sirénovité samply posmutnělou kytarou a beaty, co mlátí do uší tak důrazně, že není ostuda použít nijak důmyslné přirovnání „tlučou jak kladivo na hřebík“.

Ono se stačí na vlastní uši přesvědčit poslechem 6:30 AM a Into the Places, co album plnohodnotně reprezentují a ukazují všechnu péči, kterou mu Galba a Hasbach věnovali. Ponořit se do klaustrofobní nálady What They Say znamená být téměř na dotek atmosféře horrorů Johna Carpentera, Dear Passengers je pak brilantním emocionálním zakončením krátké, zato nebývale povedené desky. Vůbec nejlepší na ní je Galbův hlas, který není trapnou vykrádačkou Roba Smithe z The Cure, nýbrž projevem talentu, který možná nechce, ale rozhodně si zaslouží být vidět.


Info

VIYU - Morning (Starcastic, 2015)
www.viyu.bandcamp.com/album/morning

Live:
Gram Bazaar vol. 9 – Deset let labelu Starcastic
feat. Prodavač, VIYU, Videos, Jelly Belly, Foolk, Autumnist, Ohm Square, Please the Trees, Bulp
10. 9. 2016, od 14:00
Náplavka & klub FAMU, Praha
facebookový event

Text vyšel v magazínu Full Moon #51-2.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace