Galactus symbolický (Silver Surfer: Podobenství)

Mimozemšťan Norrin Radd, známý také jako Silver Surfer, kdysi po boku nejslavnější hrdinů z Fantastické čtyřky zachránil svět před požíračem světů – tvorem zvaným Galactus. Nyní žije jako bezdomovec, tulák se surfovacím prknem zabaleným v igelitu. Už se nevznáší vesmírem, byl sražen k zemi lidskou záludností. Spí ve škarpách a už ani neupírá zrak k obloze. A do toho se na Zemi vrací Galactus. Ne aby ji pohltil, ale aby lidi donutil zničit se navzájem.

Spolupráce legendárního francouzského výtvarníka Jeana Girauda - Moebia se zakladatelem Marvelu Stanem Leem představuje i přes své stáří (první vydání je z roku 1989) stále platné a až překvapivě aktuální dílo. I když je dobrovolné obětování svobody za iluzi bezpečnosti téma, které bylo prozkoumáno z mnoha úhlů a často i sofistikovaněji, ve své době šlo o milník s archetypálním příběhem, který teď, v době covidové rezonuje. Z nebe se na Zemi ve své mimozemské lodi snesl obr Galactus (záhadná choroba), kolem kterého mocichtivý kněz Colton Candell (vládní instituce) vytváří nové náboženství. Galactus sám o sobě není prezentován jako zásadní nebezpečí. Nebezpečné je to, jak se lidé v jeho přítomnosti začínají chovat.

Stan Lee ve svém scénáři o lidstvu smýšlí spíše nelichotivě. Candell, Galaktův prorok, je populista lákající na zemi bez pravidel a omezení a lidé jsou povětšinou prezentování jako ovce, které mění strany rychleji než ponožky. Jediná kladná lidská postava je krásná dívka Elyna, sestra prorokova, která zná jeho pravé úmysly a veřejně zpochybňuje božství Galactuse i jeho kázání.

Hlavním tahákem díla je bezpochyby Moebiova kresba. Sám Giraud přiznal, že kresba Silver Surfera pro něj byla velkou výzvou, kdy si musel zvykat nejen na styl práce Marvelu. Velkým plusem jsou i bohaté bonusy, kde podrobně vysvětluje postupy kresby, přístup k příběhu i svůj osobní postoj coby výtvarníka obecně. Součástí knihy jsou i malby nejslavnějších hrdinů nakladatelství Marvel, dočkáme se tak Moebiovy verze Iron Mana, Spider-mana nebo Punishera. Bonusy se věnují především kresbě a zabírají pomalu polovinu knihy, nechybí ale ani popis situace, která ke vzniku komiksu vedla.

Velký formát knihy a její autoři dělají z Podobenství sběratelský kousek. Jednoduchá premisa s poněkud legračními dialogy ve stylu osmdesátých let sice může některé náročnější čtenáře odradit, ale samotná kresba za těch pár archaických větiček stojí.