Dantez | Články / Recenze | 27.07.2019
Label Top Dawg Entertainment je na poli rapu za poslední dekádu jedním z nejzajímavějších. Zejména Kendrickem Lamarem proslavený okruh si vydobyl na západním pobřeží pevnou pozici, a to hlavně díky silným debutovým deskám a barvitým osobnostem všech členů. Lamar je komentátorem překotného života v hoodu, Jay Rock jeho aktérem a Ab-Soul někde v koutě kontempluje…
Schoolboy Q je nejspecifičtějším členem sestavy. Na jedné straně jde o člověka ošlehaného ulicí, který nemívá daleko ke konfliktu, na té druhé se představuje v serióznější poloze, ze které dokáže s dostatečnou dávkou odstupu komentovat svůj život. To ostatně můžeme slyšet i v singlech jako John Muir nebo Groovy Tony z dobře přijaté předchozí desky Blank Face LP.
I na novince Crash Talk se setkáváme s oběma póly. Schoolboy Q předestírá bezmála čtyřicetiminutový materiál, který klame tělem. Délka desky, obal i singl Numb Numb Juice napovídají, že dostaneme ucelený gangsta rap se schoolboyovsky typickými prvky – nevyzpytatelnou flow, nepředvídatelnými změnami v projevu a ujetými ad-liby. To vše na beatech s boombapovým jádrem a občasnými trapovými aranžemi. Zvukovou kontinuitu však bourá třetí skladba Chopstix, která potlačuje tvrdou produkci a Schoolboyovo charisma na úkor populárního soundu hostujícího Travise Scotta. Podobných přešlapů je na desce víc a téměř vždy jde o tracky s featuringy. Výjimkou je pouze song Floating s 21 Savage, který zapadá do potemnělejší druhé části alba, a právě v této poloze vyniká rapperův charakter. Flow překvapuje a hra s vokálními polohami baví, zejména pak v případech, kdy je vše umocněno přímočařejšími beaty. Track 5200 usměrňuje roztěkaný projev samplem flétny, zatímco na Die With Them vede agresivní dikci hutná zkreslená basa.
Crash Talk představuje kompromis. Z jedné části nabízí originální spojení bouřlivého rapu s hutnými beaty, tu druhou tvoří mainstreamový balast. A to je škoda. Pokud by se ho totiž Schoolboy Q zbavil, mohl by konečně vytvořit unikátní desku s potenciálem stát se klasikou žánru.
Natálie Dvořáková 07.02.2023
Deska Hey Girl je definicí hořkosladkosti – v jednotlivých písních prožíváme s autorkou bolest, zklamání, strach, ale i obyčejné radosti a velké oslavy.
Martin Šmíd 02.02.2023
Pod nánosem infantilního humoru se skrývá melodická schopnost a talent.
Julie Šafová 01.02.2023
Navzdory slabé dějové lince nechybí Babylonu technická preciznost ani živelná energie, která snímek žene kupředu.
Michal Pařízek 24.01.2023
Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.
Richard Kutěj 18.01.2023
Mount Kimbie nedělají revoluci. Zůstávají ale sví, současní a ano, post.
Dominik Polívka 08.01.2023
S veškerou úctou a osobitostí uzavírá svou kapitolu dospívání a zvědavé generaci Z poskytuje čitelnou hudební road mapu s otevřenými cestami a jasným směrem.
prof. Neutrino 27.12.2022
Agilní vydavatelství Blue Lizard Michala Kořána vydalo jako svůj stý počin pravděpodobně jedno z nejpozoruhodnějších alb letošního roku.
prof. Neutrino 23.12.2022
V této podobě je to tedy spíš hra kreativců a jistý druh umění než skutečně aplikovaná věda, i když se odvolává na matematiku.
Riikka Hajman 21.12.2022
Otázkou je, jestli je to správná volba. Když se dobře vyváží s hudební inovací, vznikají hity, ale na albu II je jich jen pár.
Akana 20.12.2022
S přestávkami dodnes fungující a stále relevantní nahrávky produkující Wire se oficiálnímu vydání tohoto bootlegu dlouho bránili.