Články / Recenze

Gemer je vesmír!

Gemer je vesmír!

Michal Smrčina | Články / Recenze | 30.09.2018

Texty technických publikací jsou obvykle určeny úzké skupině poučených čtenářů, kteří ví, o čem je řeč, a k popisovanému mají jakýsi vztah. Když tedy skupina lokálních patriotů, košická kulturní fronta zvaná Východné pobrežie, přišla s nápadem crowdfundovat knihu o postindustriálním dědictví opomíjeného slovenského gemerského regionu, byl lehký údiv na místě. Kniha ale překračuje formát „grafikonu” (obvykle grafická podoba jízdního řádu), i když se tak jmenuje, a zdaleka necílí jen na šotouše (člověk, který má silnou zálibu v železniční, případně i jiné veřejné dopravě, pozn. ed.). Už první prolistování ukazuje formální zpracování nezvyklé u tohoto typu knih – grafika, vazba i civilní, a přitom sugestivní fotografie.

Gemer je kraj svébytný i izolovaný, ležící ve středovýchodním Slovensku. Grafikon se zaměřuje na příběhy tří železničních tratí (165, 166, 167), které ho protkávají a jejichž provoz byl nedávno ukončen. Mohlo by se jednat jen o techno-fetišizující popisy industriálu, architektury, geografie, historie, namísto toho má struktura knihy dynamiku a encyklopedické pasáže oživuje opakujícími se dotazy k lokálním obyvatelům. Sleduje nádraží, stanice, zastávky i řeky – ne jen jako objekty, ale jako místa. Pohledem místních ukazuje, že ačkoli funkce nádraží zůstávala stejná, společenská role se proměňovala – od místa setkávání celé vesnice, hostící ceremonie příjezdů a odjezdů, přes zašívárnu dospívajících a svět, v němž se mohli nerušeně oddávat neřestem, po proměnu v soukromé domky se zahrádkou u trati či prostě ruiny. Autoři se ke specifickému geniu loci dostávají právě skrze rekonstrukci vzpomínek místních a jejich postřehy – kdo jiný je povolanější o tomto rozprávět a ukazovat podstatu prostor, které by jinak zmizely bez povšimnutí? Vrstvy osobních vzpomínek, reflexe toho, co bylo, vyhlídky na to, co by mohlo být. Vtip i každodenní postřehy. “Miesto gastro prevádzky navštívite radšej potraviny, miesto kaviarne radšej automat na kávu. Napriek tomu, ak vás fascinujú ruiny, technické pamiatky a rurálny svet par excellence, niet lepšieho výberu.”

Nejde o zbytečnou idealizaci, promluvy jsou věcné, i když s nostalgickou polevou. Zmíněné tři trati jsou spjaty jak s historií Gemeru, tak s jeho nerostným bohatstvím. Jeho těžba za sebou zanechala doly, fabriky a infrastrukturu, ale také příznačné magnezitové „měsíční krajiny” kontrastující s okolní divokou přírodou. Putujeme skrze opuštěné tunely a viadukty napříč, z vesnice do vesnice.

Publikace chce nejen dokumentovat, ale také Gemer vrátit zpět na mapu (formou rekontextualizovaného grafikonu doslova) a ukázat, že nedávná industriální historie se dá uchopit informačně uceleně, a přitom poutavě. Katalog, dokument, životopis krajiny a lidí. Uhlově černé desky knihy, měkké světlo fotek, ostré úsečky půdorysů a vzpomínky na proštíplé vlakové lístky z hnědého kartonu z minulosti. Encyklopedičnost technických exkurzů byla jen záminkou ke vzniku bibliofilského díla.

Info

Danka Bodnárová, Mišo Hudák, Slavo Stankovič – Gemer je vesmír – Grafikon 165, 166, 167 (Východné pobřežie, 2018)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?

Vstříc temným zítřkům (Bahratal)

redakce 31.08.2019

Domácí krajinou táhne trojspřeží Bahratal – Lezok – Náv, pod diktátem jejichž riffů se nihilismus nejhrubšího zrna sbližuje s alternativní scénou.