Články / Recenze

Get Goin’, J-Boy!

Get Goin’, J-Boy!

Jakub Koumar | Články / Recenze | 26.04.2013

Každé hudební prostředí vyrůstá z písničkářů. Právě oni symbolizují duši celého systému hudby. Čím kvalitnější a rozmanitější písničkářskou tvorbou scéna disponuje, tím pozoruhodnější hudbu v ní najdeme. Řady těch našich posiluje Jakub Jirásek. Zřejmě zdvojená hláska ho přivedla k ukrytí jména za monogram J a jelikož si pro své texty vybral angličtinu, můžeme předpokládat, že ono opuštěné písmeno ponese anglickou výslovnost.

V roce 2011 vyšlo Jakubovo EP Run from the Down, což byl jeho první ucelenější výstup. Obsahoval čtyři skladby, takže se může zdát, že poslednímu albu sloužil jako předloha. Chlubil se překvapivě syrovým garážovým zvukem kytary a melodiemi, které budily dojem bezprostřednosti a upřímnosti, vše na pozadí rozdováděného lo-fi folku. Nová nahrávka Cold Cold Nights na tento koncept přímo navazuje – čtyři skladby, krátká stopáž, lo-fi recording. Stejná ale není, je ležérní a čistší. J se nebojí písničky napustit veselím a odlehčit je, sem tam sáhne pro country prvek, a přitom sází na melodie, které si zamilujete, aniž by příliš tlačil na pilu.

Přiznanou inspirací jsou třeba Neutral Milk Hotel, což potvrzuje i podobně zvrásněný hlasový projev, a ve zvuku a sekavých mikromelodiích jsou cítit Casiotone for the Painfully Alone. Možná si vzpomenete i na selFbrushe, i když ten stojí se svým rozevlátým zvukem mnohem dál. Už v první zveřejněné skladbě Bears se objevily žestě, za které by se nemusel stydět ani Zach Condon. Svoji roli hrají i na Cold Cold Nights, kde rozjasní beirutovskou atmosférou píseň Get Goin’, Boy.

To ovšem neznamená, že by se v garáži přehnaně uklízelo. Syrovosti je možná méně, ale kytara se nezdráhá přebuzeného chraplání a když se do toho J opře v Country Boy, dostane se vám gradace, na jakou jste zvyklí. Rozdíl mezi deskami je v tom, že ta nová je sebevědomější. Méně ohraničená ostrým zvukem kytary, více místa k rozletu, ale žádné tápání po poztrácených melodiích. J jede kupředu přímo a bez zastávek a užívá si jednosměrné kytary jako Ugly Casanova v Parasites.

Cold Cold Nights září radostí. Jakubův projev zvolna zraje, hudba má směr, je melodická, jasná a nenudí. Díky tvorbě jako tahle je velmi těžké ubránit se stereotypu, že věci z domácího studia a garáží mají ty nejčistší základy.

Info

J – Cold Cold Nights (self-released, 2012)
www.coldcoldnights.bandcamp.com/album/cold-cold-nights

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Poslouchejte pomalu (Sně Beaty Hlavenkové)

Jiří Vladimír Matýsek 27.02.2021

Najít v domácí hudbě posledních několika let titul, který by byl básnicky evokativnější nežli Sně Beaty Hlavenkové, je zatraceně obtížné.

Zpátky do budoucnosti (Priest)

Filip Rabenseifner 23.02.2021

Rubino nedosahuje pěveckých kvalit svého předchůdce Äsberga, který je klasicky školený operní zpěvák, což se podepsalo na zpracování vokálů.

Hlasitěji, prosím (Tindersticks)

Jiří Přivřel 22.02.2021

Nové album Distractions je plné zkoušení, hledání, osahávání a nakonec i úspěšného nalézání. Nechybí ani ohlédnutí zpět.

Ve starém baráku Hidden Orchestra (Creaks Soundtrack)

Jakub Koumar 20.02.2021

V jednom starém stavení se odehrává příběh poslední hry brněnského herního studia Amanita Design – Creaks.

Psychicky chorých nemožno ignorovať (Výnimoční)

Bibiána Hajdanyová 18.02.2021

Francúzski tvorcovia Olivier Nakache a Eric Toledano sa preslávili spoluprácou na Nedotknuteľných). Tentokrát sa ponorili do života združenia, ktoré sa zaoberá ťažkým autizmom.

Jen to nejvybranější zboží (Van Morrison)

Akana 13.02.2021

A i když Morrison později litoval, že album částečně poskládal z materiálu ne už nejčerstvějšího, skladatelsky tady opět nabízí jen to nejvybranější zboží.

Posvátný jazz v definitivní podobě

Jiří Vladimír Matýsek 12.02.2021

Missa Jazz je dynamická a strhující nahrávka, která šlape v rytmu jazzových synkop, ale zároveň nabízí dost na oko vážných, kontemplativních pasáží.

Hranice krásy a kýče (Sébastien Tellier)

Adéla Polka 04.02.2021

Tellier vkládá důležitost do banalit, a naopak vážné věci mnohdy odkrývá jakoby náhodou. Myšlenky moc nerozvádí, nechává je viset ve vzduchu.

Slastné hodiny unášení pochmurnou náladou (Corona Lantern)

Tomáš Kouřil 02.02.2021

Čeští metalisté Corona Lantern svou nahrávkou Certa Omnibus Hora dokážou, že se vám s lucernou začnou asociovat věci úplně jiné věci než pohádky.

Za hranice lidské duše (Moonspotter)

Tomáš Kouřil 26.01.2021

Sci-fi fanouškovi trvá, než se vrátí do reality. Moonspotter to udělal a dovedl přitom spojit ohromný talent pro komponování elektronické hudby s místy dosti osobní výpovědí.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace