Články / Reporty

Get happy s Pink Martini

Get happy s Pink Martini

Anna Mašátová | Články / Reporty | 06.10.2013

Dětské sny o budoucím povolání mívají různou podobu – kluci se nemůžou rozhodnout mezi popelářem, astronautem či superhrdinou, holčičky si na krk věší maminčiny šperky a sní o kariéře princezny.

Malý Thomas Lauderdale toužil po křesle starosty v rodném Portlandu. Pro budoucího studenta Harvardu ze spořádané rodiny pastora nikoli nedostižný cíl. Jenže člověk míní... Lauderdalův otec se rozhodl přestat skrývat svou homosexualitu, Thomas řešil totožný problém. V konzervativním americkém prostředí by dvojitý coming out v jedné rodině kariéře zrovna nepomohl, Lauderdale junior tak s přiznáním, i přes milující prostředí, ve kterém vyrůstal, otálel. Jako mladý politický nováček a nadšenec objížděl mítinky, pokaždé ho však čekalo zklamání z hudebního programu, který se na akcích servíroval. Rozhodl se tedy sestavit vlastní projekt, překračující žánrové škatulky a koketující s klasikou, jazzem i popem, ovšem s jasným poselstvím příjemné atmosféry, která by vhodně podkreslovala témata jeho kampaně.

Tak vznikl roku 1994 vkusný hudební koktejl Pink Martini, brnkající na strunu starých časů bez laciného přehrávání. O rok později přizval Lauderdale ke spolupráci spolužačku z harvardských studií Chinu Forbes a s prvním singlem Sympathique z roku 1997 přišel i raketový úspěch. Autorská dvojice Forbes & Lauderdale čerpala inspiraci leckde, cizí řeči se jim staly výzvou a brzy se na repertoáru objevily písně v patnácti jazycích, navíc s doprovodem bandu čítajícího kolem deseti muzikantů. Ani to jim nestačilo, těleso začalo spolupracovat s většími orchestry i slavnými jmény jako Rufus Wainwright či Gus van Sant. A protože se brzy rozkřiklo, že Pink Martini nejsou jen dobrým soundtrackem k politickým slibům, začala se jejich práce zhusta objevovat i ve filmech a reklamách. Forbes sice dění sleduje už jen zpovzdálí, kapela však letos vydala nové album Get Happy a v rámci turné zavítala konečně i do Prahy.

Těžko říct, kolik českých fanoušků mají Pink Martini. Na jejich prvním tuzemském koncertě češtinu příliš slyšet nebylo, převažovali zahraniční návštěvníci. Ačkoliv největší část pódia zabralo křídlo se samotným zakladatelem, pozornost strhávala blonďatá diva Storm Large, oděna v urputné kombinaci dlouhých společenských šatů a těžkých kožených bot a štědře rozhazující spalující pohledy na všechny strany. Americký vkus se nezapře, ovšem jinak kapela staví image na zlatých časech evropské kultury dvacátých let i eleganci filmů noir, proto byl dresscode pevně daný. Bez obleku na pódium nikdo nesměl.

K outfitu ladil setlist. Za úvodní Amado Mio, kterou proslavila Rita Hayworthová v padesátých letech ve filmu Gilda, následovala mezinárodní směsice slavných melodií. Turecká Aşkın Bahardı, kubánský hit Quizás, Quizás, Quizás, japonská Mayonaka no Bossa Nova nebo krásná rumunská záležitost Pana cand nu te iubeam, při které přítomným Rumunům stékaly slzy po tvářích. Do mixu velmi dobře zapadly i kousky z autorské dílny, Let's Never Stop Falling in Love, Hang on Little Tomato či aktuální novinka Get Happy.

U mikrofonu se střídala Large společně s Timothym Mishimotem, který v Praze oslavil narozeniny a dostalo se mu sborového zapění happy birtdhay. Desítka hudebníků působila kompaktně, ovšem až v sólech se naplno ukázala hráčská síla, a to především u kytaristy Dana Faehnleho a houslisty Nicholase Crosy. Celý večer ubíhal až neuvěřitelně rychle, ovšem to nejlepší přišlo, jak už to tak bývá, na závěr. Čtyři přídavky Una notte a Napoli, What'll I Do, Je ne veux pas travailler a Brazil dovedly přítomné téměř do extáze. Kdekdo poté zůstal, stůl s merchandise byl v naprostém obležení a příchod hvězd k autogramiádě vyvolával nadšení, které by člověk čekal spíš u náctiletých dívek než u návštěvníků středního věku.

Pink Martini jsou jako drink, s nímž protančíte noc a druhý den po něm nebolí hlava. Možná že na detaily zapomenete, ale osvěžující bublinky v nose vás budou lechtat ještě notnou chvíli.

Info

Pink Martini (usa)
3. 10. 2013, Lucerna Music Bar, Praha

foto © Ioana Taut

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.