Články / Recenze

Ghostface Killah, zabiják mafiánské rodiny DeLucas

Ghostface Killah, zabiják mafiánské rodiny DeLucas

Jakub Šíma | Články / Recenze | 13.06.2013

Ghostface Killah, spolu s RZA asi kvalitativně nejstálejší člen Wu-Tang Clanu a zároveň jeden z nejlepších vypravěčů na rapové scéně, vydal své první koncepční album. Vzhledem k jeho vypravěčským schopnostem je překvapivé, že tak učinil až v době, kdy celý Clan slaví dvacetileté výročí. Projekt Twelve Reasons to Die zaštítil společně s multinstrumentalistou Adrianem Youngem a jeho bandem. Young o sobě dal vědět především oprašováním monumentů černošské kultury, po soundtracku k filmu Black Dynamite, remaku legendárního Dolemita, naposledy spolupracoval s Delfonics, neméně významnou kapelou historie černošské kultury. Projekt vychází zároveň i jako komiks, který je dějově shodný s příběhem desky. A nad vším drží ochrannou ruku RZA jako výkonný producent. Až by srdce fanouška zaplesalo.

Ghostface si vždy liboval v mafiánské tematice, příbězích o pašování drog a nelítostném prostředí gangů. Svou přezdívku si vysloužil nošením masky v počátcích kariéry, vzhledem k policejnímu pátrání po jeho osobě nebylo veřejné vystupování nejlepší nápad. A z nastolené linie neuhnul dodnes. Na Twelve Reasons to Die vystupuje jako zabiják mafiánské rodiny DeLucas a rozehrává příběh o lásce, zradě a pomstě, která musela přijít. Starý pes dokazuje, že starými kousky udělá víc parády než většina mladých. Klasický příběh zpracovává s řemeslnou zručností a nevyhnutelná klišé dokážou potěšit. Takřka tarantinovské zpracování notoricky známých momentů dokáže balancovat na hraně předvídatelnosti a simulakru. A přestože mantinely příběhu neumožňují přílišnou verbální ekvilibristiku, působivost Ghostfacovu přednesu nelze upřít ani tentokrát.

Největší podíl na cinematické atmosféře desky však má producentský rukopis Adriana Younga. Chtělo by se říct, že Younge neudělal produkci k albu, ale filmový soundtrack. A toto tvrzení není daleko od pravdy. Potemnělé a zaprášené samply se mísí s živě instrumentovanými nástroji a živé bubny přidávají zvuku na nezbytné naléhavosti. Motivy, které RZA jen letmo načrtává, Younge rozpracovává, původní se opakováním stává jiným, a přesto zůstává věrno původnímu motivu. Jednoduchost melodií podtrhává Ghostfacův vyšší, ale přesně frázující a nezaměnitelně intonující hlas, který dostává náležitý základ pro teatrální rozehrání. Vše podtrženo faktem, že samply Younge vybíral hlavně ze sedmdesátkových blaxploitation trháků. Pocit, že hlavní hrdina se i přes svou smrt vrátí a pomstu si vychutná s klidným úšklebkem v kalužích krve, je neodbytný. Přesto desce ke konci malinko dochází dech a není zřejmé, jestli by jí prospělo zkrácení na délku EP nebo naopak propojení skity a lokální odlehčení ve stylu Prince Among Thieves od Prince Paula.

Ghostface dlouhodobě drží laťku kvality velmi vysoko a nezklamal ani tentokrát. Milým překvapením jsou Youngeovy producentské schopnosti a um, s jakým namíchal hutný a organický hudební základ. To vše ve světle plánovaného reunion alba Wu-Tang Clanu, kde by Younge mohl přispět svou producentskou troškou do mlýna. (Deska vyšla i v remixové limitované edici pod názvem Brown Tape, kde se o produkce postaral detroitský Apollo Brown.)

Info

Ghostface Killah and Adrian Younge – Twelve Reasons to Die (Soul Temple Records, 2013)
www.islanddefjam.com/artist/home.aspx?artistID=7302

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Stát se člověkem (Muž, který spadl na Zemi)

Jiří V. Matýsek 23.07.2022

Knihu zpopularizoval film s Davidem Bowiem v hlavní roli natolik, až se jeho ikonická tvář dostala i na titul českého vydání. Těžko říct, jestli důvodně.

K.Flay rozjíždí divoký rock 'n' roll

Jiří Procházka 29.06.2022

Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.

„Love. Nick“ (This Much I Know to Be True)

Jiří Přivřel 19.06.2022

Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...

Čekání na lepší časy (Balthazar)

Maria Pyatkina 15.06.2022

Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.

Terapie národů podle Jareda Diamonda

prof. Neutrino 11.06.2022

Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...

Pestrá paleta Alt-J

Veronika Jastrzembská 07.06.2022

Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.

Tolstoys sa obracia k potrebe nehy a rovnosti

Paulína Janičíková 21.05.2022

Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace