Články / Reporty

Gitarové perkusie Rodrigo y Gabriela

Gitarové perkusie Rodrigo y Gabriela

Jana Michalcová | Články / Reporty | 12.04.2016

Ostré slnko bojuje s rozpálenou pokožkou, voda tíši všetky zmysly a do rytmu hrá rockové flamenco Rodrigo y Gabriela. Letná idylka sa preniesla za jesenného počasia na jarný koncert mexického dua do Divadla Archa. Do Čiech sa vrátili po minuloročnom veľkom úspechu, ktorý zožali na Colours of Ostrava. Teraz ho zopakovali.

Čakanie na pivo bolo za zvuku metalových riffov z reprákov, tak som sa snažila uistiť, či som tu správne. Odpoveď som dostala až po úvodnom príhovore Gabriely, po odpálení koncertu sviežou orchestrálnou skladbou Diablo Rojo. Asi nikto nemohol vedieť o úspechu, ktorý ich čakal po príchode do Európy, o ktorom Gabriela roztomilo rozprávala a zaspomínala na časy, kedy hrávali s Megadeth. Ako vystrihnuté z hudobníkovho sna: metalová kapela Tierra Acid Rodriga Sáncheza, do ktorej sa neskôr pridala Gabriela, v Mexiku nemala odozvu. Zobrali teda svoje akustiky a vyhrali sa k sláve cez hotelových turistov a plážové akcie za západu slnka v Európe. Odvtedy majú za sebou síce stovky koncertov, od toho pre Baracka Obamu po Glastonbury, na prirodzenosti a spontánnosti im to však neubralo.

Zlé dojmy zo zvuku pod balkónom s basovým dunivým bordelom sa úplne rozplynuli po presune o pár metrov ďalej. Za tú dobu stihla dvojica nabehať rovnako veľa metrov, ale po hmatníku. Improvizovaný setlist sa skladal najmä z dva roky starého albumu 9 Dead Alive, ale aj eponymnej klasiky na čele so skladbou Tamacun. Gabriela premieňa gitaru na perkusie za silných úderov do strún, Rodrigo rozhadzuje sóličkami, obaja sa predháňajú v rýchlosti, ktorá v ich podaní nemá limit.

K Rodrigovi y Gabriele nepochybne patria prerábky, najčastejšie tie od Metalliky. Na koncerte zaznela Battery z albumu Master od Puppets, chvíľa pre Rodriga, kedy sa (znova) blysol svojimi sólami, ktoré Metallica hrá na koncerte radšej z playbacku. „Máte radi karaoke?“ pýta sa do publika. Vtedy to vyzeralo, že publikum miluje karaoke, ale narazilo to na neznalosť textov Otherside od Red Hot Chili Peppers skôr staršieho publika. Nič to však neubralo na príťažlivosti sledovať každú sekundu, čo sa v sále deje.

Spočiatku bolo vystúpenie napriek jeho energii trochu sterilné. Dvaja gitaroví diabli vám hrajú do tanca pod pódiom, vy sa húpete do rytmu, ale bariéra pódia je stále veľká. Zlomilo sa to po tom, ako si k sebe zavolali všetkých, nech si tam robia, čo chcú. A oni znova tancovali. Nakazili touto radosťou aj posledných vzadu, keď si aj pán vedľa, ktorý sa dovtedy tváril, že tam nie je, začal podupkávať nohou. Zvuk, ktorý vyznieval z pódia, bol raz jemný a podmanivý, ale častejšie išlo o tornádo so silou metalu. Niekedy slová nestačia a musíš to zažiť. Priškrtia ťa a nenechajú vydýchnuť.

Info

Rodrigo y Gabriela (mex)
9. 4. 2016, Divadlo Archa, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.