Články / Reporty

Glen Hansard dobyl Hrad

Glen Hansard dobyl Hrad

Barka Fabiánová | Články / Reporty | 22.08.2013

Glen Hansard se po roce vrátil do Prahy a dobyl Hrad. Už nahrávky z předchozího večera v Bratislavě slibovaly, že koncert bude jedinečný. A byl. I když se konal v prostorách, kde byste čekali spíše večerní róby a komorní atmosféru.

Jako předskokanku si Hansard vybral svéráznou písničkářku z Dublinu Lisu O'Neill. V bílých šatech a s červeným kloboukem na hlavě a lehce skuhravým hlasem zahrála na kytaru a piáno pár svých písní plus nějakou tu irskou lidovku. To vše s nadsázkou a humorem, který se projevil zejména v písni Elvis in My Kitchen. Jak je vidno ze slov „Elvis I give you Irish stew…“, i láska k hudebním idolům prochází žaludkem.

Začátek koncertu Glena Hansarda byl avizovaný na devátou večerní. Začal přesně. S úderem deváté stál na pódiu starý známý v červené čepici a s otlučenou kytarou a spustil jeden ze svých hitů Say It to Me Now. S pohledem upřeným na měsíc téměř v úplňku, který se houpal nad věžemi svatého Víta, ji zahrál tak, že všem bylo jasné, jak výjimečný tenhle koncert bude.

Na další skladbu přišli na pódium The Frames posílení o smyčcové trio a dechovou sekci. S Hansardem v čele působili jako dvanáct apoštolů zvěstujících své poselství. Setlist byl upraven tak, aby zazněly jak písně z Hansardovy sólové desky Rhythm and Repose, tak i starší a osvědčené věci z alb, které natočil s Frames i později v projektu Swell Season. V Love Don't Leave Me Waiting zazněl společný dvojhlas s kytaristou Robem Bochnikem, následovalo pozvání diváků pod pódium, které prolomilo bariéru mezi kapelou a publikem. Dechová sekce předvedla několik povedených sól a smyčcová jim zdatně sekundovala.

Pak Glen zůstal sám a, nemůžu si pomoct, tahle one man show mi přišla nejupřímnější. Z tichých pasáží přecházel do řevu, vyl do kytary, což ve spojení s měsícem nad Vítem a zesílenými efekty vytvořilo zážitek, ze kterého mrazilo, Hrad se otřásl v základech. Potkat Glena jako bezejmenného buskera někde na ulici, bez okolků mu vysypu obsah peněženky.

Nevadí ani, že třeba při Time to Give It Up vypadla sloka, cover verze Van Morrisonovy Astral Weeks přijalo publikum s nadšením, stejně jako následující High Hope. Když se opět přidala kapela, na pódium se vyškrábal mladík v červeném pruhovaném triku s potřebou něco říct publiku. Glen ho poslal zpátky (Fuck you, dude!) a chvíli se handrkovali, než mladík pochopil, že tenhle večer není o něm. Noční chlad nevadil, koncert pokračoval dál, skalní fanoušci si pobrukovali s kapelou. A co by to bylo za koncert Frames, kdyby nezazněla skladba Star, Star? Pódium se ponořilo do tmy, pod hvězdnou oblohou píseň získala nový rozměr.

Krátce před jedenáctou se kapela rozloučila, došlo na přídavky. Povinná byla oskarová Falling Slowly, pak se opět objevila Lisa O'Neill, kterou tentokrát doprovodili Frames. Prostor dostal i houslista Colm Mac Con Iomaire, který se smyčcem vykouzlil irsky podbarvenou melodii. Stand up and dance, jasný povel zvedl ze židlí i ty, co dosud seděli. Cover verze šedesátkového hitu Baby Don't Do It varuje před frakturou srdce. V irském podání měla grády, dráždivé dechové trio se předvedlo v plné parádě a rozpohybovalo nejen kapelu. Auld Triangle, neoficiální hymnu Dublinu, věnoval Glen Hansard Václavu Havlovi. K mikrofonu se v jednotlivých partech dostalo téměř na všechny z Frames a došlo i na zvukaře, který to s nimi táhne už dvacet let. I v Irsku platí: Co Ir, to zpěvák.

Hodiny ukazovaly 23:23 a dav se velmi nerad odebíral do víru noční Prahy. Vzpomínky na jedinečný koncert přetrvají.

Info

Glen Hansard & Band (irl)
20. 8. 2013, terasa Jízdarny Pražského hradu, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2022: Domovy (Vivat Moody Moon Noize Vol. 3)

Kyril Bouda 26.01.2023

Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.

ESNS 2023 – To nejlepší

redakce 23.01.2023

První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.

Řešit skrze sebe víc to venku než se cyklit uvnitř (Galerie Průchod / Off Format)

Minka Dočkalová 14.01.2023

Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.

Když hodíš plechovku s rajskou polévkou na plátno (Ways of Freedom)

Jiří Přivřel 13.12.2022

Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.

Až do masa (Porridge Radio)

David Stoklas 12.12.2022

Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.

Laskavý úsměv satanisty (Zeal & Ardor)

Václav Valtr 10.12.2022

Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“

Člověk na rozcestí světla a temnoty (PAF Olomouc 2022)

Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022

Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.

Pod tíhou strun (Michael Gira & Kristof Hahn)

Jiří Procházka 07.12.2022

Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?

Sohnovo krasosmutnění na domácím ledě

Jiří Přivřel 05.12.2022

Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.

Stop Putinovi a sláva Ukrajine (Dakhabrakha)

Ema Klubisová 03.12.2022

Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace